Tancuj Matyldo (2023)

-5*Poučen z recenzí jsem od snímku Tancuj Matyldo naštěstí neočekával komedii, jak je tady uvedeno na prvním místě. To samé bych doporučil i vám, jinak si film neužijete. Ve své podstatě je to depresivní podívaná, přesně taková, jaká je sama Alzheimerova nemoc. To by vás ale nemělo odradit, protože je v něm i dost pozitivního, a hlavně lidského. Navíc se nesnaží ždímat emoce z každého citlivého okamžiku a spíše se soustředí na reálné problémy, které potkají každého, kdo se osobně s podobně nemocným člověkem setká. Oba hlavní herečtí představitelé mě příjemně překvapili svým civilním pojetím a táhnou kvalitu snímku taky nahoru. Když jsem přemýšlel nad hodnocením, bylo to na hraně 4 a 5 hvězdiček. Nakonec jsem se přiklonil k té vyšší, protože i po dlouhé době od zhlédnutí ve mně film rezonoval a časem se nebudu bránit repríze. Poučení z filmu je totiž jasné: kdo se nepostará o své rodiče, nemůže totéž čekat od svých potomků...[PŘÍBĚH:1///SMYSL:3///ATMOSFÉRA:2///TEMPO:1///ORIGINALITA:1///NÁLADA:0///ART:1///STYL:1///CASTING:3(3*MAX) ]

Jsem rád, že v záplavě tuctových a jako podle jednoho mustru flákaných romantických jakože komedií pořád ještě zvládneme natočit silné drama. Postupující věk mi nijak nevadí, stáří se nebojím, ale tohle jsou okamžiky a věci, kterých se fakt děsím. Ne ani tak kvůli mně samotnému, ale kvůli okolí. O Rázlové si můžeme myslet co chceme, pořád to ale byla jedna z našich nejhezčích hereček a pořád je to dobrá herečka. Stejně tak Roden. Mile překvapil Šoposki a po dlouhé době jsem zase rád viděl Kanócz. Tohle je prostě niterná věc, kterou si každý prožije, navnímá, po svém.

A pak že to nejde – natočit český film, na který se dá koukat. A kolik že má tento film Českých lvů? Aha? Jednoho? Z a  h u d b u? To si děláte p®del, páni akademici. Ahá, protože Mašíni… Inu, doma není nikdo prorokem, to je známá věc, ještě že si tvůrci spravili chuť vítězstvím na filmovém festivalu SfiFF v Novém Mexiku v USA. „Matylda“ si ocenění právem zaslouží: nešustí totiž papírem - a jak by také mohla, když toto bolestně úsměvné drama napsal sám život. Odtud pramení jeho strhující autenticita. Námětem je noční můra všech (rozvedených) padesátníků: dostat se do klinče mezi mladou přítelkyní a vlastní matkou, jejíž chování je ubíjejícím mixem stařeckých vrtochů a Alzheimerovy choroby. Jak Karel Roden tak Regina Rázlová ve svých rolích excelují a přes poměrně depresivní atmosféru snímku jsou jejich herecké výkony dostatečně pádným důvodem, proč se na „Matyldu“ podívat. Po dlouhé době dávám filmu z českých luhů a hájů plný počet hvězd.

Očekávání bylo velké, ale s překvapením jsem zjistil, že Matylda je uvězněná nejen ve svojí hlavě, ale i ve scénáristické prázdnotě. Regina Rázlová je samozřejmě fenomenální, na tom, že Karel Roden byl její žák a že mají dohromady specifickou chemii, stojí celý film. Ale scénář, kromě dobře odpozorovaných stadií nemoci, nepřichází vůbec s ničím dalším. Postavy hulícího rebelujícího syna i milenky nejsou dobře napsané, takže působí zbytečně nesympaticky, i když jejich chování a postoje jsou (vzhledem k situaci i naznačené minulosti) vlastně logické. 70 %

"Matku má každý jen jednu."Až zákeřný Alzheimer sblíží po letech syna s nezávislou matkou. Citlivá tragikomedie  ve které je Karel postaven před životní rozhodnutí. Zaopatřit Matyldu a zkomplikovat si život nebo jí dát do ústavu a nechat umírat v bolestech. Výtečné herecké obsazení se smutným koncem./75%/