Tajemství Viléma Storitze (1967)

"Neviditelná žena? To bych moc rád viděl." Baví mě občas narazit na nějaký ten neznámý film a pak se ptát proč vlastně upadl v zapomnění. Ať již je to ztracený klenot nebo ne, věci by ze světa mizet neměly. Čímž se dostáváme k tématu. Vedle H. G. Wellse napsal příběh o neviditelnosti i jeho starší žánrový souputník, sám velký Jules Verne. Oproti anglickému pojetí v tom francouzském nesmí chybět romantické motivy, přesto je příběh poměrně ponurý až trochu hororový a nechybí ani určité zamyšlení nad možnými důsledky neviditelnosti a to jak pro lidskou společnost tak pro psychiku jedince. Znal jsem jeho zpracování v podobě rozhlasové hry, až nedávno jsem zjistil, že existuje i filmové zpracování, a to dokonce z naší vlasti. Z dnešního hlediska je možná málo akční (to neznamená nudný), mně se však líbilo sledovat starou Prahu (kam byl oproti předloze přenesen děj z Uher, což s ohledem na některé reálie ve filmu nedává úplně smysl, na druhou stranu právě ta stará Praha hodně pomáhá atmosféře) a herce v dobových rolích. A i když nelze nevidět určitou naivitu příběhu, tak myšlenka plynoucí ze závěru, že příroda nakonec dokáže věci vyřešit přirozeně (a co má být přirozenějšího než mateřství) je silná. Ještě poznámka k té akčnosti. Na to, že jde o televizní film z roku 1967, tak trikaři zaslouží maximální uznání za šermířskou scénu s neviditelným protivníkem, myslím že dnes by bez pomoci počítačů už jen málokdo něco podobného dokázal. Závěr: ten film rozhodně nezaslouží zapomnění. P. S. V 60. byl Matuška opravdu všude :) Film k vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=SNSbHJwBrLc

Velmi špatný střih, který mne mátl. Logické lapsusy v ději. Například proč sluha lahvičku číslo dvě nevypil dávno a čekal na příchod těch lidí nikdo nijak nevysvětluje. Dále jsou zde chyby v tricích. Herci nic moc. A navíc je to celé šíleně zdlouhavé. Dávám dvacet, protože zpočátku to bylo chvilku i zábavné. Konec se už nese zcela v duchu červené knihovny.


CHYBA: 44 lze velmi dobře vidět provázek na němž je uvázán „levitující“ hudební nástroj.

Myslím, že právě ony zmiňované dramatické události kolem archivace filmu a následné vypořádání se s lidskou blbostí činí z tohoto filmu zajímavý objev. Verne zahrávaný českými herci už tu byl, ovšem tentokrát je stylizace směrem do doby F. L. Věka - z Paříže do Prahy po Vltavě s Waldou Matuškou (to je ten cikán, co spadne z lodi). Koprodukce byla silnější směrem k Francii, více herců je zahraničních než českých,o dodělávaném dabingu filmu více tady. Záhadno a tajemno je krásně podepřenou zvláštní hudbou, znějící již od úvodních titulků. Postava Viléma Storitze by si zasloužila nějaké vysvětlení, klidně na konci filmou titulku. Jeho konec se mi moc líbil, trikově povedené. Herečka Marthy (Pascale Audret) ale nebyla hezká.

Když jsem to viděl za socíku tak jsem tím byl přímo unesený , netušil , že Verne píše sci-fi detektivky později jsem ještě četl jeho drama v Livonsku a názor jsem si opravil!! Velmi dobře zpracovaný příběh!! PS: zde v titulcích není uveden představitel Viléma Storitze, takže ho uvádím: je to -Jean-Claude Drouot!!!

Slušně udělaný televizní film. Hezká atmosféra, nádherná Praha, fešný Vilém Storitz a kouzlo Verneových románů. Bohužel, co mě malinko otrávilo, je značná nelogičnost, což by za normálních okolností snad tolik nevadilo, kdyby se ale od prvncíh scén a pak pravidelně dál ve filmu neobjevovala hláška, že základem je logika. Pak se totiž může stát, že se divák začne přemýšlet, proč po vypití lektvaru zneviditelní i šaty na člověku. A proč už tedy nezneviditelní meč. A když už se tedy tak pěkně ověřilo, že dodatečně uchopený předmět nezneviditelní, proč se tedy neobjevily alespoň obrysy té dobré dívky hned poté, co se převlékla do jiného odění (jistě tam celou dobu neběhala pořád v tomtéž...). Bohužel, ani vazba neviditelnosti na krev a vymizení efektu související se ztrátou jejího jistého množství není tak úplně super. Jeden by totiž v takovém případě čekal, že speciálně slečna by měla být už celkem solidně viditelná už po prvních pár měsících. (Jistěže před otěhotněním!) Nu, nebudu v tom dál šťourat. Předabování Martina Růžka i Waldemara Matušky je sice kvůli ztrátě české kopie filmu pochopitelné, ale bolí. Dost bolí.