Svatební košile (1978)

Film je moc pěkně udělaný, avšak text balady je výrazně zkrácený. V Erbenově básni odhazuje děvče nejprve modlitební knížky, pak růženec a nakonec zlatý křížek. Tady z toho zůstal jenom ten křížek, asi aby té náboženské symboliky nebylo příliš. – Za předlohu Svatební košile posloužila Erbenovi balada Lenora, kterou napsal Gottfried August Bürger. Hrdinkou Bürgerovy básně je mladá dívka Lenora, jejíž milý Vilém odešel na vojnu. Lenora si myslí, že už nežije, a ve svém utrpení proklíná celý svět, rouhá se Bohu a nedbá matčiných napomínání. V noci za ní její milý přijede již jako umrlec, ale Lenora to nepozná. Vilém Lenoru odveze na hřbitov, kde se změní v kostlivce. Lenora zahyne. Obdobné téma s tím rozdílem, že z hrobu nepřichází muž, ale žena, zpracoval J. W. Goethe v baladě Korintská nevěsta a Karel Dewetter v baladě Mrtvá nevěsta. Goethova báseň obsahuje vampyrický motiv, Dewetterova báseň pojednává o tom, jak zaklínač pomocí magie vyvolal mrtvou milenku a nějak se mu to vymklo z rukou.

Druhý film od Josefa Kábrta, který jsem viděl po "Tragédie vodníkova" a znovu jsem trochu zklamaný. Jako ilustrátor je fajn, má krásnou poetickou kresbu, ale jako osobitý tvůrce mi prostě nesedí, nepřipadne mi, že něco přidává k básni. Síla a strašidelnost tohoto filmu je díky dokonalé Erbenově básni. Chvilku jsem byl v očekávání, když Kábrt přišel se dvěma nápady "odtržení tváře ženicha" a "animací duchů", bohužel originální nápad nedotáhne do konce a po chvilce zase sklouzne k obyčejnému ilustrování textu. Moc mě nebavilo to sledovat a přemýšlel jsem proč to bylo natočeno, možná jako animák pro děti a mládež, aby se seznámily s básní a pak je to nalákalo si ji i přečíst. Jako dítě jsem to neviděl, ale věřím, že by to pro mě bylo dost strašidelné. Jak říkám, pěkně udělaná ilustrace k básni. Čekal bych ale nějakou přidanou hodnotu.

Skvelá strašidelná, napínavá hudba, hrôzostrašné obrazy, výborná animácia, čo dáva postavám nadprirodzené, snové pohyby, reč vo veršoch. Výrazy tvárí, s ktorými sa nedalo tak špičkovo pracovať ako dnes, prekvapia svojou presnosťou v podávaných emóciách. Vhodne zvolení herci a mrazivá atmosféra len umocňujú perfektný zážitok filmovej básne. Jeden z vrcholov stiesnenosti.

Vůbec jsem netušil, že takovéto zpracování klasiky existuje. Včera jsem ho náhodou shlédl na CS filmu a musel jsem si ho hned zopakovat na You Tube. Pustit to v dobách vzniku školnímu dítku, o rodičovskou bezesnou noc je asi postaráno. Dnes už je mládež školou povinná patrně podstatně otrlejší, takže hodnocení "horor" by se mohla cynicky vysmát - nevím. V každém případě skvělé připomenutí klasika české literatury a dob, kdy rouhání Bohu či Panně Marii bylo těžkým hříchem, jenž bylo záhodno odčinit těžkou životní zkouškou a soubojem se záhrobními bytostmi. Docela by mě zajímalo, o jakých lidských proviněních by Erben psal dnes.O rouhání těžko, to je jisté.....

Tohle je formálně umělecky znamenité (vzpomínám rovněž, že jsem tuto Svatební košili kdysi viděl jako předfilm a bylo to pro nás adolescenty příjemné překvapení), avšak obsahově to komunisti (Kábrt) trestuhodně vykuchali. Odstranili modlitby a maximálně zastřeli náboženský prvek (vynechání odhození modlitební knihy a růžence). Namátkou tu chybí naprosto zásadní sloky:
Ach běda, běda děvčeti!
Umrlý vstává potřetí
a velké, kalné své oči
na poloumrtvou otočí.
"Maria Panno, při mně stůj,
u syna svého oroduj!
Nehodně jsem tě prosila:
ach odpusť, co jsem zhřešila!
Maria, matko milosti,
z té moci zlé mě vyprosti."

A slyš, tu právě nablízce
kokrhá kohout ve vísce;
a za ním, co ta dědina,
všecka kohoutí družina.
...
Dobře ses, panno, radila,
na Boha že jsi myslila
a druha zlého odbyla!
....