Svatá Maud (2019)

Kvalitní návod jak se stát náboženským fanatikem. Tempo je pomalé a hororová scéna je tam jedna - 10 minut před koncem. Ale úplně v pořádku. Hlavní hrdinka nesympatická, ovšem roli zmákla s přehledem. Škoda, že se nedozvíme, co se stalo v jejím předchozím zaměstnání v nemocnici. No, dle toho, jak si vedla v dalším jobu u tanečnice s rakovinou, to zřejmě byla velká polízanice. Svatá Maud - vyšinutý jedinec. V závěru dojde i na aceton & zapalovač.

Tak dievčina mala riadne halušky. No, čo už, nie každého psychika je dostatočne silná. Niektorých ľudí po neúspešných snahách zapadnúť, spracovať udalosti a nájsť svoje miesto, osamelosť dostane rôznymi formami ktoré dávajú zmysel. Hlava sa snaží všelijako uniknúť od bolesti a vysvetliť veci, pripísať zmysel. A niekedy aj toto je nádej, čo je lepšie než priznať a žiť tvrdú prázdnotu a nicotu. Asi mnohí to nepochopia a nepochopili ale tento film je o existenčnej prázdnote, nie o náboženstve alebo o neviem čom... Zvyšok je len vedľajší produkt ako vyrozprávať podstatu. A týmto usudzujem, že to asi nie je najlepší film. Možno preto, že to má ženskú protagonistku a pre niektorých je to nemožné, že aj žena môže mať ťažkosti asi. Každopádne je to zaujímavé dielo ako režisérka dokázala zachytiť a vyjadriť určité udalosti, emócie aj bez slov iba jedným strihom. Zároveň zachováva diváka v napätí, pobáda ku kladeniu otázok a premýšľaniu - čie dnešnému jednoduchému divákovi asi zrovna nevyhovuje pri filmoch aké sa tvoria dnes. Za mňa neľutujem, že som to videla ale nie je to niečo čo by som potrebovala sledovať znova.

Saint Maud je dost zvláštní film. Na jedné straně precizně natočené psycho-drama, které se ke konci roztočí do trochu hororovějších otáček v čele s povedeným výkonem hlavní představitelky. Na straně druhé možná až příliš pomalé a dá se říct bez obsahu. Tak či tak bych film klidně i doporučil. Délka je tak akorát a na tom nápadu prostě něco je. Stejně ale tomu nakonec chybělo více znepokojivých scén a silnější strašení. Dalo se to určitě lépe rozvinout.

Famózní. Mám rád filmy o jiných stavech mysli prolnutých s realitou, takže jsem si to maximálně užil. Saint Maud je příběh mladé holky sužované hlubokými náboženskými pocity, které jí postupně znemožňují normální fungování ve společnosti. Spirituální vize postupně prorůstají do každodenního života, a divák je společně s Maud vtažen do zničující spirály opepřené výborným vizuálem a zvukem. Je to pomalé, dusné, nekompromisní, krásné. Určitě se k tomu vrátím.

Minimalistické psychologické drama balancující na pomezí horroru. Studie osoby, která po traumatizujícím eventu odvrhla své bývalé povrchní já, a snaží hledat v bytí naopak absolutní hloubku - Boha. Maud je zcela osamělá, nejen v empirickém světě, ale i ve své mysli. Odcizila se sama sobě a nyní hledá své nové já. Jako hliněnou panenku se pokouší sebe sama uhníst ve vlastních třesoucích se nejistých rukách do osoby, která má hloubku a význam - do podoby světice. Maud je nesmírně odhodlaná, ale vzhledem k tomu, že ještě "plnně neexistuje" a teprve "se rodí", veškerý aspekt jejího psýché je extrémně volatilní a každou sekundu vlastně balancuje na ostří nože, čelíc utrpení ze všech stran. Tohle za mě byl btw ten nejlepší element Saint Maud. Není snadné autenticky napsat a zahrát takhle inherentně rozpolcenou a nejistou osobu. Maud je sama zcela ztracená. Zavírá oči, spoléhaje na svou víru. Natahuje ruku, nechávajíc se vést Bohem. A on přichází...