Stuff (1992)

John Frusciante je výborný gitarista (to viem), je to vskutku krásny chlap (teda vždy sa mi pozdával), ale toto som o ňom vôbec netušila. Na aké dno dokáže človek padnúť (vlastnou vinou), a potom sa z toho bahna vyhrabať (vlastnými silami). Materiál, ktorý by mohli púšťať deťom na školách, veľmi poučné, veľmi silné. Ako filmový počin nič ohromujúce, ale veľká výpovedná hodnota.

Doklad toho, jak to vypadá v bytě (asi i hlavě) narkomana.

MansonovosAint, akorát real shit. Depp s Haynesem a Learym se šli na pozvání sesmažit k Frusciantemu, ten se na to i slušně oblík, ale když dorazily na místo, tak jim ztěžkly nohy, natočili hostitelův bejvák a poslali do éteru jako vlastní art. Samozřejmě krom Learyho, kterej si prostě přišel dát papír a taky, že si ho dá, kurva. Lol, kámoše si nevybíráš. Fascinující náhled do 90s crackhousu se zbytečnými postprodukčními efekty v první půlce. Ten barák mluví za sebe. Důkaz toho, že ať vypadá život a barák skutečného hudebního nadšence jakkoli, kytary jsou vždy na stojanech a desky seřazený v poličkách.(14.10.2021)

Docela solidní mikro sondička do života umělce a narkomana. Škoda, že není moc rozumět voiceoveru. Doporučuji shlédnout v kombinaci s interview s Frusciantem z roku 1994 (ne ani tak kvůli obsahu, ale jeho zevnějšku). Spolurežíroval a produkoval zpěvák Butthole surfers Gibby Haynes. "Kill pigs by letting them become shits peanuts."(11.09.2011)

Fetacka freska, ktera na me teda tezce dopadla. Jak ja jsem vdecny, ze se John nepridal do klubu 27!(31.03.2022)