U2: Rattle and Hum (1988)

Toto je podobný prípad ako 101 od DM. Namiesto monumentálneho záznamu koncertu množstvo zbytočných kecov, ktoré ma nijak zvlášť nezaujímali. Ak ste fanúšikom kapely, dočítate sa o nej všetko z médií, ak sa mám na nich pozerať a počúvať ich, chcem radšej celý záznam z nejakého peckového štadiónového koncertu. Ale ich rozhodnutie natočiť takýto dokument chápem, význam to určite má.

Nikdy jsem nebyl fanouškem, natož nějakým velkým, této irské party, jelikož v době kdy byli na vrcholu své slávy, jsem poslouchal úplně jiné věci, tak proto jsem dokument, snad až trestuhodně, shlédl po takové řádce let. V rámci objektivity však dávám s uznáním palec nahoru, poněvadž si nejsem vůbec vědom, zda jsem viděl větší profesionalitu přenesenou na DVD a to ať z hlediska filmařského nebo hudebního. U2 nebudu však kvůli tohoto živáku poslouchat nějak více, ale získali si u mě nezpochybnitelný respekt.

Dokument vyznívá skromně a U2 jsou naprosto v pohodě. Vnímám, že komercializace nebyla tak okatá a černobílé pojetí s postupným přidáváním barevných záběrů během turné bylo velmi vkusné. Hudební projev kapely byl průzračně čistý a přesný, Bonův zpěv občas mrazil a kapela skvěle šlapala. Považuji toto období U2 za vrchol. Samozřejmě, že jsem byl na Strahově, mám koncerty ZOO Tv, Pop i 360. Objevilo se i potom velmi mnoho dalších skvělých skladeb. Co se týká koncertů, nemohu se ubránit dojmu, že neustále nafukovat něco, co je již samo osobě dostatečně veliké, je zbytečné a ke krásnému zážitku stačí to jednoduché prostředí, které bylo vidět a slyšet na pódiích z turné R&H . Musím dát 5* a o něco posunout celkové hodnocení ku 100 %.

Výborne skomponovaný hudobný dokument zo zákulisia, prekladaný koncertnými vystúpeniami, v ktorom mi ale trochu vadilo, že kapela pred kamerou odpovedá na režisérove otázky ako banda sfetovaných retardov. Asi si kladiem na svojich obľúbencov zbytočne vysoké nároky aj v smeroch, ktorým by som nemal prikladať toľkú váhu.

Nevím zda to má cenu komentovat, protože k tomuto počinu a k U2 celkově není potřeba nic dodávat. Ale přece jen bych chtěl zmínit píseň with or without you, která nejen, že je naprosto úžasná ( ostatně jako celé U2 ), ale přímo verze z tohoto koncertu je zcela určitě to nejlepší podání této písně, které jsem kdy slyšel. A hlavně z toho finále - cituji " Yeah, we´ll shine like stars in the summer night, We´ll shine like stars in the winter light. One heart, one hope, one love" jde mráz po zádech, no ne snad ?