Stejně tak jiný jako já (2017)

Další přírůstek do podivného univerzaDžajmna Unsúa, v němž se prezentuje rolí, která mu dokonce i dovoluje hrát - a on to proměnlivě opravdu dělá (jakkoliv z hlasového hlediska neposoudím, zcela ostudně a zbytečně viděno v dabingu). Přerod z vagabundského násilného kriminálníka do citlivé oběti novodobého otroctví mi přišel příliš urychlený a nepravděpodobný, jakkoliv samozřejmě naznačován - asi všem bylo u dvou chodů jasné, že ten druhý není pro něj. Vypravěčská neohrabanost je však jen jedním z problémů, které se snímkem mám, chtěl bych však pozitivně upozornit, že snímek pojal jednu z nejlepších forem manželské terapie na pokraji rozvodu - pomoc druhým a nějaký společný cíl.Same Kind of Different as Metak pro mě nebylo zbytečnou rodinnou romanťárnou, jíž jsem se zhrozen zprvu obával, nicméně především sociálním příběhem o chudých lidech a o tom, že je třeba pomáhat, ergo poselství, u nějž se vždycky rád přesvědčím, že někteří lidé stále ještě myslí na dobré věci. Postupně však nemotorné přešlapování na hranici patosu přeteklo, především pak v louisianských flashbacích, které mě upřímně donutily přemýšlet nad tím, kdy přesně bylo zakázáno ve Státech otroctví a zhrozil jsem se ze stupidního přepisování historie s cílem docílit soucitu s Afroameričany... Což je problematické, tedy nikoliv soucit s Afroameričany, nýbrž vykonstruovaná agitka. Ale rozeberme si to,1808zákaz importu otroků z Afriky,1860poslední loď s otroky dorazila do Spojených států,1862zákaz otroctví v D. C.,1863emancipace na území Konfederace,1865zákaz otroctví ve Spojených státech, a já si nedělám iluze, že hned poté kouzlem lidé v otroctví drženi nebyli, jelikož byli, jenže dle shrnutí originální knihy se postava Denvera hraného Džajmnem narodila v roce1937, což je až deset let poté, co byl Frederick Trump (to je ten, co mu byla po osmdesátce diagnostikována demence a byl svými dětmi uzavřen ve fejkové pracovně, to jen zajímavost, kdyby si toto náhodou četl Junior) zatčen za účast na KKK akcičkách. Se ztvárněním Louisiany tak vlastně problém nemám, scéna křtu mi přišla silná (a vzhledem k projevu strejdy dost cajúnská) a hra v KKK oblecích hořce nápaditá, atmosféricky to však působilo jako USA před abolicí a nechalo mě to přemýšlet, zda i tentokrát nehraje Džajmn nějakou fantasy postavu přežívající roky na tomto povrchu. Spíš to však pokládám za nevypravěčský nedostatek přesně pro ty Američany, kteří věří, že Bůh před dva tisíci lety stvořil Ameriku. Mimo očividný kontrast mezi bílým obchodníkem s uměním a černým bezdomovcem mi silné téma přišlo, když se onen černoch střetnul s obrazy zachycujícími špičaté bílé čapky, scéna však byla zcela zbytečně využita jen k patetickému flashbacku namísto, aby rozvíjela vztah obou mužů - vysvětlovat nevzdělanému bývalému otroku hodnotu umění zobrazující zlo, které jej v dospívání poškozovalo; vzdání se v twisted styluMcDonaghovyKalvárieumění nad lidskými hodnotami či vysvětlování, že to třeba nejsou kukluxklaňáčci, ale Los Nazarenos, to by mi přišlo zajímavé, ale to by snad hrozilo, že bude snímek i originální a nejednoznačný... Po celou dobu sledování mi tedy snímek - byť s hřejivou ideou - působil jako přehnaný nadsazený kýč, když mě titulky na konci udeřily informací, že byl snímek natočen podle skutečné události, respektive, že je mu pramenem autobiografická předloha a já si s úšklebkem vzpomněl na ty náhodně obyvatele NOLA, kteří na stáncích vedle jazzových barů prodávají své vlastní self-published životopisy, protože jsou to ty zajímavé sněhové vločky za které bych prostě měl a musel vysolit svých pár doláčů a po večerech si o nich číst...

Ak budu v najbližšej dobe natáčať nejaký zombie film,René bymala byť jasna volba.To je hrozná zrúda.Fim je plný otrepaných klišé.A áno je to opäť duchovná cesta pre bohatých,aby našli zmysel svojho komfortného bezvýznamného života.
Už ani neviem kedy som videl naposledy niečo s Johnom Voightom a nemal chuť mu rozbiť hubu.Hnusáci mu teda idú dobre.

Dať manželstvu druhú šancu je obdivuhodné. Zdolávať chorobu a tráviť posledné chvíle života v kruhu rodiny a priateľov je fajn. Pomáhať bezdomovcom je pekné.  Vytvoriť si priateľský vzťah s jedným z nich a upevňovať ho celý život je skvelé. Napísať o tom knihu a chodiť o všetkom kade-tade rozprávať .. no nech sa páči. Natočiť o tom nemastný-neslaný film a totálne bez iskry .. akejkoľvek .. je bieda. Katastrofálne dialógy. A prečo tam nehrala tá Renée?

Na konci"Same Kind Of Different As Me"som ostal spokojný. Myslím si, že životných príbehov podobných je síce veľa a človek sa neubráni tomu jemnému kresťanskému podtónu filmu, ale nejako ma to neiritovalo. Sú v ňom povedané dobré myšlienky, ktoré si z neho môže človek vziať, sú v ňom dobré herecké výkony a má určité momentky, ktoré ma skutočne dostali. Neviem ako to bude vnímať väčšina sveta, ale celkovo mi tie odkazy a myšlienky sedeli a dali dobré pocity. Takže za seba hovorím, že nemám moc čo vytknúť. Jediné, čo ma dráždilo bolo, že som absolútne nevedel zaradiť ten film, čo sa týkalo času. Film nám nepovedal, v akom horizonte sa nachádzame a tak som musel hľadať. Pochopil som, že to budú asi niekedy 90-te roky a mal som pravdu. Stretnutie Rona s Denverom sa udialo v roku 1998. Takže Vám ušetrím čas, aby ste toto nemuseli hľadať. Ostatné je celkom funkčné. Nie sú tu scénky, ktoré by ma iritovali, má to dobrý spád a tempo a uplynie to v podstate samo. Neviem či ho môžem odporúčať, lebo je dosť možné, že niektoré veci iných divákov budú frustrovať, ale za mňa hovorím, že som s filmom spokojný.Hodnotenie: B

Tento film to bude mat tazke. Urcite to od vela ludi schyta ako nabozensko-dobrocinna agitka. Citlivejsim pravidelnym divackam produkcie od TV Hallmark to pravdepodobne pohladi srdiecko a utvrdi ich v tom, ze s laskou clovek dalej zajde a zivot bude krajsi. Ako myslienka filmu je pekna a ani ten vyrazny nabozensky podton by mi nevadil, ale je to podane tak extremne sladko, ze som sa skoro zakuckal. Mieru znesitelnosti to prekrocilo niekolkonasobne a uz som len cakal, kedy si tam vsetci zborovo zatlieskaju. Hlavne kvôli myslienke film neodstrelim, ale spracovanie je narocne jak ciernobiely nemy art o bengalskych chovateloch zakernych myvalov. P.S. Cas je k zenam riadne kruty. Po 18tich rokoch sa znova vo filme stretli Renée Zellweger a Greg Kinnear. Kinnear nahodil jemny sedivy odtien vlasov, ale inak v xichte vyzera stale rovnako. Renée vyzera jak matka tej pôvodnej roztomilej Renée na ktoru sa len velmi vzdialene podoba. Vlastne som ju spoznal len po hlase. Smutne. 3/10.