Stalo se za bílého dne (1958)

Poctivá stará kriminálka s postupně budovanou atmosférou a velmi smutným příběhem v pozadí. Násilí na dětech potažmo jejich brutální vraždy, dokáží nadzvednout nejednoho člověka (diváka), nejen ve Švýcarsku ale i u nás. Kdo může být bezcitným vrahem malých dívek? Neprávem usvědčený pachatel a svědomitý vyšetřovatel jsou jen kapkou v této zajímavé zápletce, která vygraduje v podařené finále a konečném zúčtování. Nechybí zde emoce i dobré herecké výkony. Bezesporu nadprůměrná záležitost, která rozhodně stojí za pozornost.

Smrt dvou nevinných a čokoládová náhoda v letadle vrátí Rühmannova empatického komisaře zpátky na stopu. Zrůda a její pohnutky jsou divákům záhy odhaleny, pocit povinnosti, systematičnost a trpělivost nakladou past, která Goldingera vysaje rychlejc než dekomprese. Když tomu vyčítáte naivitu, k dobru musíte přičíst lidský rozměr, který čas nemá jak poškodit (scéna oznamování tragické události rodičům oběti, způsob komunikace s dětským světem). Stejnou pozornost si zaslouží i podceňovaná Pennova Přísaha, která Dürrenmattovu novelu zpracovala s temnějším vyústěním..

Poctivá německá kriminálka ze staré doby, která se fakt povedla. Film o tom, jak se jeden detektiv rozhodl pátrat po vrahovi malých holčiček, a to přesto, že měl pracovat někde jinde. Pan detektiv bral svou práci velmi poctivě a nebál se použít riskantní metody pro odhalení vraha, a sériový vrah byl fakt odporný a úchylný zmrd.DĚJ:Detektiv Matthäise chystá na novou práci v zahraničí, ale když je zavražděna malá holčička, rozhodne se případ vyřešit sám. Oficiální vyšetřování skončí na nevinném obchodním cestujícím, který se oběsí. Matthäi ale tuší, že pravý vrah je stále na svobodě, a tak si pronajme benzinovou pumpu u silnice, kde vrah loví své oběti, a připraví past.ZHODNOCENÍ:Film je zábavný od začátku do konce, nejsou v něm slepá místa, divák se dozví něco o kriminálních postupech, a dokonce také o těch nebezpečných a neortodoxních. Detektiv Matthäi si vzal do hlavy, že případ vyřeší i přesto, že byl podle policie již vyřešen a on měl pracovat někde jinde. Líbí se mi také to, že ve filmu nahlédneme do života toho tlustého a obrovského hnusáka, který byl frustrován ženami, byl líný, nepracoval, utrácel peníze a doma dostával pořádnou čočku. Zkrátka to bylo skvělý a dávám 4*.

Určite vynikajúca práca, pri ktorej sa dajú len z dnešného pohľadu vytknúť nedostatky, ktoré vtedy nevadili. Strašne hlučná hudba fakt prebudí aj Schwarzenberga v parlamente. Temnejší záver, ktorý dopísal neskôr Dürrenmatt mohol byť ešte silnejší, než koniec tu, ale zase netreba všetko len temné. No a farba, hej, tá chýbala, ale vtedy to bol normál a možno vzhľadom na pedofilnú tému aj vhodný formát. Ako kriminálka, napriek chýbajúcemu napätiu z nervy drásajúcich scén (ktoré absentujú) a napriek skorému poznaniu vraha, je to však viac než obstojné dielo.

Film má dvě části. V jedné je vyslýchán svědek, co objevil v lese dívčí tělo. Děsivý nátlak je psychicky brutální, podtržen ještě venkovským lynčem. Ve druhé pátrání pokračuje. Expresivní černobílá kamera, sugestivní hudba a solidní herecké výkony potěší. Gert Fröbe (Schrott) nemusí mluvit, stačí jen výraz jeho tváře, aby člověku přeběhl mráz po zádech. Ze všech filmových verzí Dürrenmattovy předlohy je tahle stále ta nejlepší. Hodnocení ponechávám.