Šprti (2006)

Nemyslel jsem si, že ve starších filmech objevím ještě takový herecký skvost. Díval jsem se s cz dabingem od začátku do konce bez zastavení, nevynechal ani titulky a i já jsem měl na konci zavlhlé oči. A také mi vůbec nevadilo to mírné divadelní zpracování a nemám potřebu na tomto dílku ze své pozice nic kritizovat s hrubkou v textu. Velký zážitek, i když nedávám zcela čistou pětku (4.75). A ano, i mým favoritem byli všichni, hezká rekapitulace postav a těch, kdo je nadabovali, je na samotném konci. Vizuelně lahodící mému oku byl však nejvíce ten, který po přijetí na Oxford pozval svého profesora na sobotního panáka s nabídkou, že ač heterák, může jej profesor vykouřit - Dominic Cooper v roli Dakina. K filmu se určitě vrátím.

Movie version is trying to present conversations with clever backgrounds, but it is very hard to be interested in the individual characters, when most of the scenes are coming and going without broad sense. If you want to have insight into english educational system then The History Boys are quiete good example with focus on age before going to university.

The History Boys mají fenomenální casting, který je dokonalou přehlídkou výrazných talentů poctivé britské herecké školy. Dominic Cooper je "fucking hot" a coby Dakin si (vy)užívá svého postavení sexy playboye a moci, s někým si pohrávat a zamotat mu hlavu. Jeho totálním protikladem je oddaný a hodný Posner v podání Samuela Barnetta. Russell Tovey coby Rudge představuje asi nejméně sympatického hošana, který má po celý film ten stejný "I don't fucking care" výraz. Flegmatik, který má však své docela podnětné názory. Andrew Knott v roli Lockwooda má ten nejúžasnější přízvuk. Stephen Campbell Moore přichází do školy coby nový učitel Irwin a neunikne pozornosti Dakina. Jejich flirtování je "mesmerizing." Stejně jako úchvatná společná scéna v závěru filmu. That sexual tension is so intense. Chemie mezi Dominicem a Stephenem je perfektní. Kdyby někdo vypadal jako on a dokázal tak svádět, tak je mi všechno jedno a normálně se po něm vrhnu:) A scéna, kdy Irwin hovoří o samotě s Hectorem je "kind of painful." Jak moc do nás dokážou vidět lidé, kteří prožívali něco podobného, aniž bychom cokoliv zmínili. O to je to těžší, když vidíme, že někdo poznal, o co jde a co asi uvnitř prožíváme. Tato scéna je platná pro tolik různých situací. Nad všemi hochy bdí bystré oči hodného strýčka Vernona, který má trochu neobvyklé a nedovolené choutky, a madam Maxime zase přináší letitou, zkušenou ženskou ruku k dílu:) Snímek má úžasný soundtrack a výborný scénář, natřískaný spoustou intelektuálních diskusí a slovních přestřelek o historii, literatuře i lásce. I sami hoši tak mluví:) The History Boys jsou úsměvným, příjemným a nenáročným kouskem v bohaté pokladnici Britského filmového umění."History is just one fucking thing after another.", "Why are you so bold in argument and talking, but when it comes to the point, when it's something that's actually happening... I mean, now you're so fucking careful!"

Líbilo se mi to strašně moc. Na ČSFD jsem zjistil, že šlo původně o divadelní hru. No, pokusím se najít její záznam, protože by to mohlo být zajímavý. Ano, bylo to takový celý britský a mělo to ten britský humor. Ze začátku jsem se clkem smál, pak jsem zvážněl a ke konci jsem se málem rozbrečel.
*SPOILER* Proč musel ten herec, co vypadá jak Paul McCartney zemřít?! Ikdyž smysl to dává, říkejme tomu možná karma. Ale spíš bych to přál Dakinovi (ke konci mi byl dost nesympatický) nebo tomu plnoštíhlému studentovi. Že zemřel Hector (Richard Griffiths) to chápu. Bylo to hodně smutné, ale ten film to asi jako závěr potřeboval. Ale myslím si, že to klidně mohlo skončit jen tím, že ti dva učitelé jedou na motorce. A pak k tomu přihodit, jak ti studenti sedí třeva ve třídě a ta postarší učitelka si s nima povidá, co dělají v budoucnosti. Ale tak nevadí *KONEC SPOILERU*
Ale bylo zajímavý, jak se mě sympatie k různým osobám měnily. Osoby, které mi byly na začátku sympatické (Dakine, mladý profesor, celkem i říďa) jsem ke konci skoro nemohl vystát, ale pak jsem se s nima nějak smířil. No a postavy, co mi ze začátku moc sympatický nebyly nebo jsem se o ně moc nezajímal, z nich se vyklubali ti nejlepší borci (a boryny) z celýho filmu. Ano, jsou tam zajímavé diskuze: o homosexualitě, obtěžování, holocaustu, básních a kultuře obecně a samozřejmě a věcech typicky britských, které jsem místy nemusel chápat, protože zkrátka nejsem Brit.
Ale hodnocení těchto diskuzí by vydalo na další komentář a připomínalo by to nějákou tu esej z toho filmu. A to asi nikoho nezajímá, že?
Jo a pro uživatele/ku slunicko2: Jestli tento koment čteš, tak si myslím, že autoři film zařadili do 1983 (nebo tak nějak) asi proto, že dnes (2006) by vše potřebné hledali na internetu, nemuseli by trávit tolik času v knihovně a byli by ještě více světaznalí. Ale to je jen můj názor.
A nakonec chci říct, že ano, tento film nesedne každému. Jak se tady v komentech dívám, tak skoro nikomu. A já jím to neberu. Vždyť je to vlastěn nuda, nestřílí se tam, jen 2 mrtví (navíc jen jeden přímo ve filmu) a celé je to jen o (jak napovídá název filmu) historii a šprtech. A pár dalších věcech.... R.I.P. Richard Griffiths...

Čo na to povedať? Školský systém na míle vzdialený tomu zo slovenských a českých lúk a hájov, takže človek má od začiatku ťažkosti sa s problémami dotyčných "historických chlapcov" (navyše šprtov, aspoň podľa prekladu, a to hraných trochu obstarožnými tridsiatnikmi) identifikovať. Ak nie je gay, tieto ťažkosti sa v prípade viacerých postáv stupňujú. Ako historik som tam však zaujímavé momenty našiel (ako učiť a vykladať históriu - ako využiť historiografiu). - K sotva popierateľnej dejovej nudnosti pristupujú podľa mňa ubíjajúce, britskú mládež 80. rokov pravdepodobne rovnako málo ako slovenskú začiatku 21. storočia vystihujúce dialógy a orákulá, pôsobiace ako presexualizované (uznávam, to asi sedí) a žoviálnosťou prešpikované rádoby vtipné už-už intelektuálne zaobalené nič ("Jsem Žid, jsem malý, jsem homosexuál a žiju v Sheffieldu. Jsem v hajzlu."). Nejednoznačnosť tohto filmu najlepšie vystihuje fakt, že scéna Hectorovho srdcervúceho plaču mi pri prvom pozeraní prišla silená, lacná a priehľadná, pri opakovanom zhliadnutí v snahe nadviazať na doteraz videnú časť filmu počas druhého pokusu to dopozerať na mňa ale oná ťažoba pocitu premárneného života naozaj nekompromisne dopadla. - Film nie pre každého; nie ako médium nejakého posolstva, určite nie ako kulisa k popcornu. Vďaka niektorým scénam a námetom na úvahy si to asi ale eventuálne budem ochotný pozrieť v repríze, takže to na mierny nadpriemer nateraz u mňa dosiahne.