Povolení zabíjet (1989)

Za měsíc vyjde hra 007: First Light na kterou se moc těším. V rámci přípravy jsem se proto vydal na bondovskou cestu a od každého představitele si pustil ten nejlépe hodnocený film. Sám jsem vyrostl v éře Pierce Brosnana, ale starší kusy jsem všechny určitě neviděl. Kdybych nevěděl, že se jedná o bondovku, tak film zařadím mezi standardní akční klasiky pozdních osmdesátek. Odehrávají se převážně v Miami, máme tady casino, máme tady křiváka záporáka. Chybí tady apokaliptický scénář, ale ten nutně nepotřebujeme. Vždyť už Goldfinger chtěl hlavně prachy. Timothy Dalton příjde o svůj certifikát zabíjet (v domě Ernesta Hemmingwaye na Key West) a musí se s problémem vypořádat sám. Nic nového. Musím říct, že bitky působily spíše komicky. Boxovačka v hospodě s Bobym Sixkillerem byla vyprsknutíplná, závěrečná bitka na kamiónech by možná fungovala v Žhavých výstřelech. Za mě nejslabší bondovka, ale ať tod mě blesk uhodí, jestli si myslím, že je nějak špatná! PS. Až teď v popisku na csfd jsem si uvědomil, že Felix Leiter je přítomen i v Casino Royal a dalších bondovkách, ale žádná konexe krom jména tady není.

Výborná bondovka. Nabízí spoustu akce, o chlup vyváženější a příjemnější humor než v předchozím The Living Daylights (což rozhodně cením). Timothy Dalton je skvělý (syrový a pomstychtivý agent mimo službu mi velice sedl), stejně jako bondgirl Carey Lowell, a Robert Davi jako charismatický padouch Sanchez. Jediné, co na mě působilo trochu přitaženě za vlasy, je expoziční úvod se svatbou – ale chápu, že je klíčový pro motivace postav a další vývoj příběhu, takže tento "přepal" odpouštím.

16. Licence to KillDruhý a zároveň finální návrat historicky čtvrtého herce v roli nestárnoucího a nesmrtelného britského agenta, jeho poslední mise v 80. letech, těsně před oficiálním koncem Studené války a pádem Železné opony a taky závěrečný příspěvek do 007 série od zkušeného a ověřeného týmu režiséra a scénáristů. A stejně jako minule, i tuto svou druhou spolupráci s ošlehaným britským elegánem Timothy Daltonem pojali John Glen a Richard Maibaum s Michaelem G. Wilsonem velmi inovativně, sebevědomě a ambiciózně, tentokrát popravdě do takové míry, že se vůbec nedivím, že takto pojatá bondovka byla přijatá spíše rozpačitě a dodnes se na ni hodně fanoušků série (a pravděpodobně nejen těch) dívá s určitým despektem a přes prsty. Tedy ne že by tradiční DNA Jamese Bonda zmizelo úplně, naopak se s ním tady pracovalo podle mě velmi slušně, a dokonce v některých ohledech zajímavěji a komplexněji než ve velké části předchozích filmů. Nicméně, faktem je, že zdejší premisa byla postavená na velmi unikátních základech a film během celé své stopáže opravdu z této trajektorie nikdy nějak podstatněji nevybočil, takže kdo čekal v jakémkoliv momentu zcela tradiční, odlehčené, explozivní, grandiózní, bláznivé či dobrodružné a exotické dovádění agenta 007 se smrtí a sličnými děvami, úplně se nedočkal. Resp. ano, ale prakticky vždy v trochu jiném kontextu než obvykle. Mně osobně tento přístup sednul náramně, v rámci dlouholetých franšíz vždy kvituji, když někdo přijde čas od času s něčím trochu jiným, podívá se na dotyčný svět/postavy z trochu jiného úhlu, pod jiným světlem, v jiné situaci. A když se navíc tvůrcům i při takto pro sérii novátorském příspěvku povedlo zachovat dost prvků, které člověk má u Bonda rád, tj. atraktivní, charismatické a dobře napsané postavy, zase jednou opravdu zapamatovatelné a hnusné padouchy, skvělou akci a dokonce i stylové „doupě“, jenom s tím rozdílem, že zde snad jen s výjimkou příjemně do děje zakomponovaného Q jeho hraček vše působilo mnohem více zakotvené v ošklivé a kruté realitě podsvětí našeho světa, rozčarován ani zklamán jsem jednoduše být nemohl. Naopak, tenhle při zemi se držící osobní, komornější „výlet“ Bonda do brutálního světa „stříbra nebo olova“ kvůli tragédii ve stylu drsných thrillerů (ovšem jak jsem již napsal několikrát, stále s rozeznatelným DNA série), kdy jde nemilosrdně, ale přitom ne zcela zaslepeně, naopak někdy paradoxně až překvapivě chytře a manipulativně, po krku všem zločincům, kteří zničili život jeho nejbližšímu příteli, bych asi řadil doopravdy mezi ty nejzajímavější a možná i nejlepší filmy s 007. I když možná můj názor zase jednou trošičku zkreslují i zdejší velmi očím lahodící, a navíc alespoň v jednom případě i příjemně emancipované/silné ženské hrdinky. Jen tu romanci mi často (a zde to naneštěstí není jinak) v bondovkách scénáristé nedokážou prodat, zamilovanost mi přijde mnohdy hrozně uspěchaná a nedůvěryhodná a závěrečné někdy velmi vypjaté a „osudové“ šťastné konce už velmi ohrané a hloupé, vzhledem k tomu, že po děvčeti v dalším filmu není nikdy ani vidu ani slechu. Na druhou stranu, velmi se mi líbí, když se předchozí vztahy/případně předchozí mise (ať už je divák viděl nebo neviděl) berou v potaz, což se stalo i tady, i v předchozím filmu, nebo např. i ve Vyhlídce na vraždu. Jen kdyby se s tím i nějak pracovalo (Daniel Craig posílá pozdravy). 8,3/10

16.Film s Agentem 007 Povolení Zabíjet Poslední ve kterém Agenta 007 Hraje Timothy Dalton a Režíruje John Glen za mě snad nejlepší Bondovka hněd po Goldfingerovi Padouch Robert Davi Carey Powell za mě nejlepší Bond Girl ty její Šaty a Účes a Bondova Pomsta za Přítele a Kolegů Felixe Leitnera kterého si už po druhé v Bondovce zahrál David Hedison první byl ve Filmu Žít a nechat zemřít už se těším až tento kousek shlédnu znovu

Daltonov prístup k postave Bonda sa mi páčil a je veľká škoda, že dostal priestor len na 2 filmy. Povolenie zabíjať je vydarená bondovka, s kvalitnými akčnými scénami, chirurgicky presne zvoleným her. obsadením (páčili sa mi dve ústredné ženské postavy, Robert Davi ako záporák bol vyložene výborný- charizma a rešpekt z neho sršali, potešil i mladý Benicio Del Toro v malej roličke) dejom, ktorý prvýkrát nie je misiou pre MI6 ale Bondov osobný (pomsta za smrť kamaráta), či pár efektnými úmrtiami (žraloky, dekompresná komora). Bond je tu tak ako aj v minulom Daltonovom filme človek. Nie je nesmrteľný, občas inkasuje ranu a niečo mu nevyjde, všetky ženy mu nepadajú ku kolenám hneď pri prvom pohľade, má city,emócie, v tomto filme je zrovna dosť nasraný a potvrdzuje kvality zabijaka. Bavil ma vývoj deja, kedy sa Bond infiltroval k hl. záporákovi, dlho získava jeho dôveru a hrá s ním hru, že je sám podvodníkom a zlodejom i už spomínanejšia väčšia realistickosť, krvavosť, či absencia humoru a nadhľadu, ktorá spôsobila temnejší film než bežné Bondovky. Pôvodne som chcel dať 4*, nakoniec pridávam i piatu- spätne nemám čo filmu vytknúť. 90%