Šogunův následník (1989)

U mňa je Šogunov následník najlepším, najkrajším a ešte aj jedným z najdojemnejších filmov aké som kedy videl a po desiatkach alebo stovkách iných dobrých filmov je tento stále pred nimi. Skrátka môj najobľúbenejší film. A to dokonca aj napriek tomu, že je tam jedna príšerná scéna, ktorú by som najradšej vystrihol (tá s opitým šogúnom). Čo sa týka soundtracku, chápem aj iné názory, ale mne práve táto hudba a práve v tomto historickom filme nádherne sedí. Dokonalý príbeh, krásne ľudské charaktery, prekrásna príroda a.....milujem heavy metal. 97,5%.

Šogunův následník nie je žiadny majstrovský ani geniálny film, ale rozhodne si zaslúži priazeň každého filmového fanúšika, či mu už podobné filmy sadnú alebo nie. V podstate film môjho detstva, ktorý si aj napriek jeho zdĺhavosti vždy s radosťou pozriem. Množstvo nezabudnuteľných momentov, perfektní kaskadéri a úžasná choreografia. Na konte mám asi 10 zhliadnutí, zaslúžene sa jedná o jeden z mojich najobľúbenejších filmov.

Fuuu.... ono ma to ani neviem ako vtiahlo a zaroven ani neviem ako, zrazu bol koniec. Mala skupinka proti obrovskej presile, dobro proti zlu. Pre niekoho to bude mozno cliche, ale ja si to nemyslim, ono to vsetko dokopy nejak funguje. Vidiet toto ako 10-rocny tak to so mnou urcite zalomcuje este viac. Filozoficka, dobrodruzna, hrdinska patdnova odysea ( kto to videl pochopi) s vynikajucimi bojovymi scenami, ktore su sice miestami az prilis surove, ale tak to ma byt. Rovnako kruta bola aj doba. Samurajske veldielo, co na to viac povedat. *****

Taký pohodový dobrodružný akčnák na popoludnie. Ak niekto od toho očakáva nejaké samurajské bušido, alebo pravé samurajské súboje, očakáva márne. Súboje nie sú to silné, čo v tomto filme je. Povedal by som skôr, že sú jeho slabou stránkou. Ale kvoli niekolkým známym tváram sa film oplatí pozrieť a sčasti aj kvôli japonskému (nie vždy vídanému) dobrodružnu. Hodnotenie: 65%

Po celou dobu jsem upřímně litoval, že jsem to neviděl v tom správném klukovském věku, protože pak bych tento tupě zábavný přímočarý mix nesourodých prvků (wuxia samurajové, šermovačky s katanami, sedm statečných versus tisíce vojáků na porážku, tak špatný až vlastně zcela dokonalý přehrávající šogun, detailní gore efekty, nenavazující střih během akce, do absurdna přepálené zvukové efekty, hořící vybuchující kůň, takřka nonstop zpomalovačky i opakovačky atd.) snad i miloval. Každopádně nyní se přes některé z nich nedokážu při nejlepší vůli přenést; především pak přes šílenou pasáž, kdy se nikým neočekáván (a proboha snad i nikým nezván!) rozjede naprosto šílenýuši trhajícíosmdesátkový japonský popíkový metal, který ne a ne skončit po snad deset minut. Jestli vám to celé zní jako ideální materiál pro doživotní guilty pleasure lásku, tak máte naprostou pravdu. Pokud to tedy uvidíte nejpozději ve svých čtrnácti letech.