Služebníci (2020)

Mrazivý snímek z doby komunismu, v němž se mladí bohoslovci, ještě ani ne muži, střetávají s kolaborací hnutí Pacem in terris v řadách svých představených. Zůstává na jejich svědomí, zdali se spřáhnou s režimem, nebo si - poslušni Kristova následování a jeho Slova - zachovají tvář, "ruce čisté a srdce ryzí" vprostřed již tak morálně pokřiveného prostředí, v němž tahají za nitky páni soudruzi svými machinacemi. Jsou jen dvě cesty - podání ruky zlu a přijetí kompromisu, nebo cesta mučednictví. Černobílý počin slovenské koprodukce s nepřebernými sugestivními obrazy, tísnivou atmosférou a naléhavou hudbou je temnou výpravou do hlubin tichého zápasu na kolbišti lidských srdcí, syrovou anabází coby tavicí pecí jednotlivých charakterů.

Dnes už je problém udělat artový film, aby to nebylo klišé nebo vykrádačka. To je jasné. Takže tak je na to třeba nahlížet. Pokud na to tedy divák takto nahlédne, kamera a scénografie byly výborné. Díky tomu i atmoška. Naproti tomu zvukařina otřesná. Zrovna tak použití řady neherců nebo hrců neherců, kteří neumění artikulovat. Stran obsahu raději bez komentáře. Prostě vyplakávačka jedněch zmrdů dočasně ovládaných druhými. Pouze člověk neznalý a zmanipulovaný (bo neznalý) může díky takovýmto snímkům stranit jedné či druhé straně. Hvězdy jsou za formu, za filmařinu. Za její lepší stránku.

Film je až takým veľkým umením, že ma dvakrát uspal. Pritom ide o také veľké komunistické svinstvo, až to bolí. No ale umením bez poriadneho vypovedania deja, bezdôvodým čiernobielym obrazom, statickými scénami to celé pochovali nie do trezoru, ale pre výhradne artového diváka. Skazu na filme dokonal katastrofálny zvuk, keď polovici postáv nebolo v niektorých pasážach vôbec rozumieť.

Film v štýle klasickej slovenskej filmovej školy. Dlhé zábery, ticho, tiché zvuky, minimalistická hudba, len pár tónov, podtrhujúce tiesnivú atmosféru dohľadu, nátlaku a vydierania. Dôraz na vizuálnu atmosféru podtrhnutý čiernobielym stvárnením. Dej je pretkaný zábermi dvora z hora, zasadaniami Pacem in teris, vysielaním Slobodnej Európy, ktoré sprítomňuje atmosféru doby.

Obrazově vymazlené a ta černobílá tomu hodně přidává. Zároveň ale slušně tísnivé, ústřední záporná postava zajímavé pointovaná a tak celkově šel z představitelů StB strach. K plné spokojenosti mi chybělo snad jen akorát důkladnější vykreslení ústřední dvojice, divák se o jejich motivaci dozví jen pramálo. Tenhle styl artu mě ale hodně baví, Slováci dobře!