Slečna Sadie Thompsonová (1953)

Necudná Rita, ktorá mi pripadala na rolu už jemne za zenitom, si medzi vojačikmi skúša svoju osobnosť a charakter. Zaujímavé, že v rovnakom roku si zahrala cnostnú Salome a následne prostitútku. Ostrovné prostredie nič moc, postačiť tak musia zvučné herecké mená v podobe polodiabolského Ferrera, rodeného seržanta Raya a občas je možné zahliadnuť aj mladého vojačika Bronsona. Celkovo priemer, kde tých pár (otravných) piesní a tanečkov, ktoré nerobia z filmu muzikál, ide v pohode preklenúť.(24.08.2023)

To, že Rita zazpívá několik podmanivých jazzových písní, z filmu nedělá muzikál v tom smyslu, jak je obecně chápán. Od začátku jde o drama střetů životních hodnot a filozofií, zároveň reakcí na mccarthysmus (kombinovaném v postavě nesympatického fanatika i s pokrytectvím), ale i - což je podivuhodné na dobu počátku 50. let (film se neodehrává za 2. světové války, jak by vypadalo z popisu distributora, ale několik let po ní) - vykreslením snah o útěk (dá-li se to tak nazvat) z blahobytných USA. Jak bývalá prostitutka Thomsonová, tak hospodský (ten mluví otevřeně o tom, že svět honby za mamonem je mu cizí) hledají štěstí jinde. Režisér Curtis Bernhardt zůstává věrný tradici komorních dramat s mírnými pozůstatky expresionismus (zde spíše ve výrazu herců, černobílou kameru nahradila už barva), začátkem 50. let už takový Kazan přinášell více realismu, který je mi bližší.(28.01.2014)

Nemorální Rita Hayworth přijede na ostrov osídlený vojáky, ti si jí hned zamilují, avšak místní reverend má na ní opačný názor. Začalo to jako komedie/muzikál, ale skončilo to jako psychologické drama o náboženství, víře a trestu. Trochu mě tento obrat v žánru zaskočil, jinak celkem dobrý film. Průměr.(28.08.2006)

Oscar 1 nominace: Píseň - "Blue Pacific Blues"(26.04.2004)