Sladký východ (2023)

Různé typy lidí ze sladkého východu by chtěly, aby se k nim Lillian přidala a časem byla dle jejich představ. Že to ona takto necítí, nikdo příliš neřeší, vždyť nemá důvod. Proto utíká, občas možná lehce neférově, kvůli výše zmíněnému ale vždy pochopitelně. Trefně satirická mozaika nejen amerických subkultur, která se dokáže držet vážného tématu i přesto, že v ní vystupují muslimští fanoušci eurotrance nebo neonáckové, kteří mají být komparsem ve z větší části černošském filmu. I tyhle scény dokáží zhořknout, obzvlášť právě druhá, to až tarantinovským způsobem. Tempem trochu nevyrovnané, ne každá subkultura je dostatečně zajímavá a ne každá má výborného Simona Rexe. Pobyt u něj má nejvíce prostoru, převážně hektický děj se uklidní a je více času na postavy, což ještě dozní později. Kamera je dokumentární, velmi barevná a střih rychlý, což ději sedne.

Tak toto bolo fakt že mega divné. Chápem, že je to satira na rôznorodosť a pestrosť USA, ale celá táto pseudo surrealistická mozaika putovania Lillian pôsobila priam chaoticky a ja osobne som sa pomerne ťažko orientoval v celom tomto podivnom príbehu o stredoškoláčke, ktorá pendlovala po rôznych komunitách (resp. sektách) akoby nič. Nápad síce fajn a určite originálny, ale ako celok to bolo na môj vkus až príliš podivné a vôbec mi to nezapasovalo do vkusu. 1* za nápad a Taliu, ale to je akurát tak všetko.

väčšinou neľutujem, že som film videl ale páni toto bola blbosť bez hlavy a päty snažiaca sa o umelecký dojem.Ak by som hulil, možno by som v tom niečo našiel. Čistá strata času a ako bývajú tu podhodnotené filmy, tak tento je brutálne nadhodnotený (66% dokonca mal cez 70%). Za mňa 30% s ucty k robote čo film dal a že sa o niečo pokúsili.

Originální satirická road movie po vrstvách současné silně fragmentované Ameriky - respektive geograficky jejího východního pobřeží - natočená přesně v intencích a poetikou tamního nezávislého filmu. Sociokulturní sonda coby řetězení absurdních výjevů a situací, které ironicky reflektují obavu, zda se příslovečný americký sen náhodou mezitím nezvtrl v noční můru...

Keď sa raz stratíte na hajzloch v obchoďáku a budete hľadať východ, nikdy ho po úspešnom nájdení nahlas nenazvite sladkým východom, inak by vás takí ako maršál spotené čelo Naď mohli obviniť z prokremeľskej propagandy. Tento tínedžerský sladký východ je o niečom inom. Ani sladký veľmi nie je. Je plne festivalový, so zrnitým vizuálom zafarbeným akoby od šťaniek, no a mladá baba prechádza od jednej subkultúry k druhej na americkom východnom pobreží a to je tak všetko, čo má spoločné s východom. Zvyšok je vyholený tupec, pohľady na Mein Kampf a spanie s hákovým krížom, čo má poukázať na to, že aj také prvky sú v americkej spoločnosti prítomné, avšak v žiadnom prípade nejde o vrcholové dielo typuKult hákového kríža. Ukazuje len Ameriku ako krajinu stále väčších kontrastov a ako sa s tým musí vysporiadavať nová generácia.