Sex a filozofie (2005)

Všetky hviezdy sú výhradne za hudbu a tanec. Sex žiadny, filozofia prakticky žiadna, ak niečo zaujalo, tak skôr poézia (ktorou sú stredoázijské národy povestné, takže v tomto žiadne sklamanie). Iránsko-tadžickú koprodukciu človek nevidí každý deň, ale nič moc to nakoniec nie je. Hlavný hrdina v deň svojich 40. narodenín vyzerá na 60 a pravdu má len v tom, že šťastné okamihy života môže merať stopkami. V prípade tohto vyše 100 minútového diela by sa jednalo asi o dve minúty.(15.01.2023)

"Tanec, kanec a zvonec... artu a lásky konec."Mohsen Makhmalbaf, na filmových festivalech oceňovaný, po emigraci z Iránu tam cenzurovaný, plus tádžický bard, hitmaker 80let a autor hudby k mnoha filmům, Daler Nazarov v hlavní roli? Mmm... Nechal jsem se zlákat a byl zvědavý (běželo 15.9.2022 na Film Europe). Bohužel, místo poetického filmu o lásce jsem dostal jen obrovskou hromadu pseudofilozofických keců. Sice zabalené v krásném malířském a básnickém vizuálu, ale co je to platné, když ta filmová krabička od snubního prstýnku byla nakonec prázdná. Zevrubný popis děje: Joan-básník prodal Lenina, koupil Ježíše, prodal Ježíše, koupil stopky. Na těch pak mačkáním, např. při líbání (víc sexu nebylo, název filmu lže) měřil celkový čas, po který byl v životě šťastný. Tento tádžický bratranec sbormistra Kulínskéhopři svýchtanečníchhodináchvyučuje nejen balet, ale dvě hodiny před tréninkem i umění lásky. Náš nadsamec má dnes 40 let, děsnou tádžickou chandru (kam se hrabe ta ruská) a proto seznámí navzájem své čtyři milenky. Jestli od nich ke kulatinám očekává 4 kravaty a 4 pusy nebo jen 4x přes hubu, není jasné. Výběr milenek měl pestrý.Letuškusbalil na čaj, kávu, kyslík a smích. On jediný pasažér v letadle, ona vysmátá, že bude mít lehkou šichtu, netušíc, že vleže. Druhá dívka byla záhadná. Nerada pláče (ale umí to fest). Malá brunetka s jednou botou červenou, druhou bílou. Na otázku „Proč?“dala Joanovi k oběmačuchnout. On ji objal a zamiloval se do ní. Taková rarita - holka, které smrdí každá noha jinak! Pro třetí dívčinu dojil krávy, vykoupal jivevaněplné mlékaa místo do osušky ji zabalil do novin. Pak na ni zkoušel nihilistické kecy typu: „Láska nemá jiný význam než to, že je. Nic nezmění svět...“, ale marně. Pouhá čtvrtina srdce ani jí nestačila a tak jsme se odslečnyTahminehdozvěděli, jak se tádžicky řekne „Jdi do prdele, vošouste!“ Překlad:„Cesta naší lásky je u konce. Odvez mě do minulosti.“To nejlepší nakonec. Čtvrtá samice Joanovi poděkovala za inspiraci, i ona sezvala své samce a pak na sebe Joan a její další 3 milenci blběčuměli, jak péroz tádžického gauče v jurtě. Shrnuto, vizuál úchvatný a ostrý, poselství filmu nejasné a rozmazané. Asi se objednám ke svému očnímu lékaři. Potřebuji lepší artové brýle.(17.09.2022)

Setkávání režiséra oslavujícího své čtyřicátiny se čtyřmi milenkami je plné melancholické poezie. Nejprve si zapálí před sebou na palubní desce čtyřicet svíček, pak naloží slepého harmonikáře s družkou a ti zpívají. A vzpomínky se současností mohu začít....(21.06.2023)

ocenenia :Montréal World Film Festival 2005 -nominácia na Grand Prix des Amériques(25.01.2010)