Sbohem buď, lásko má (1975)

Detektívka s výbornou atmosférou a kulisami. Stále sa niečo dialo,Robert Mitchumpôsobil sympaticky a hoci občas schytal nejakú nakladačku, vždy sa rýchlo spamätal. Objavilo sa tu aj zopár vtipných situácii a hlášok: "Zato ty tam budeš mať svoju fotku, spredu, zľava, zprava a pod tým číslo." Celkovo sa mi to páčilo. 70%

Když detektiv usne dříve než zápletka. Město vonělo deštěm a whisky, ale film měl spíš pachuť včerejší kávy. Robert Mitchum se snažil být Marlowem, cynickým soukroumým detektivem, který už viděl všechno, jenže místy působil, jako by se mu chtělo spíš spát než řešit špinavé záhady. Atmosféra noir byla jen částečně přítomna, namísto napětí a dusivé klaustrofobie přišla barevná sedmdesátá léta, která snímek táhla pryč od od skutečného Chandlera. Některé scény, jako setkání s Charlotte Rampling nebo halucinace po injekci, mají sílu, jenže často se to celé topí v podivném tempu a nezvládnutých detailech. Hudba, která měla rezonovat jazzovou syrovostí, občas sklouzává k lacinému klišé a když už by finále mělo dunět, zní spíš jako tlumené kroky po prázdné chodbě. Na druhou stranu není Sbohem buď, lásko má vyloženě špatný, má své chvíle, vizuálně občas zaujme a Mitchumova unavená tvář má pořád své charisma. Jenže od Chandlerovy adaptace čekám víc stínu, víc jedovatých dialogů a víc jisker v temnotě.

Tenhle film jsem matně vzpomínám viděl ještě jako kluk a ostatní chandlerovky jsem pak četl někdy na střední, takže si jejich děj samozřejmě už skoro nepamatuju. Ale doposlouchal jsem teď 'Sbohem buď, lásko má' coby audioknihu, takže jsem dost zklamanej tím, jak moc se děj filmu od knižní předlohy liší. Ne snad přímo v hrubý stavbě příběhu, ale v množství detailů; spousta postav i scén je buď úplně vynechanejch nebo předělanejch. A ani film samotnej na mě nijak zvlášť nezapůsobil, mohl bejt aspoň o půl hoďky delší s pomalejším tempem, s příběhem si chtělo víc pohrát. Jinak nejvíc mě zaujala úplně stejná scéna, která mě zaujala už jako kluka, a kterou jedinou jsem si taky z dětství pamatoval: Marlowe dává pěstí odporné tlusté chlapici; docela bizár i po půl století.

Marlowe minimálne o dvadsať rokov starší než by mal byť. Atmosféra starých detektívok ale zachovaná, len ten príbeh až tak zaujímavý nebol, ale nájdu sa zaujímavosti, ako napríklad, že v tom čase beloch mohol normálne vstúpiť dočernošskej štvrtea vyjsť odtiaľ v celku a dokonca s peňaženkou. A tiež že keď ťatlustá prasnicadrbla päsťou do ksichtu, tak si jej to ako chlap mohol vrátiť aj bez jej súhlasu a nemusel si očakávať, že stádo feministiek ti začne do ksichtu ziapať"hešteg mí tú!!!"Nie, to bola stará doba, veľmo zaostalá.

Mitchum mi tu přišel už trochu starý na tu roli. Ale ono to celé působí dost úsměvně až sebeparodicky. Stará škola, ale trochu předvídatelná a hloupoučká ;) To chlapáctví a voice-overy hlavní postavy jsou tu opravdu za hranou až směšné. Pobavila jedna z prvních rolí mladinkého Sylvestera Stalloneho.