Román pro muže (2010)

Román pro muže, román pro ženy, muži v říji, ženy na útěku před muži v říji, život je život atd. atd. Trapné, hnusné, nedůstojné, tyhle rádoby komedie, které čpí boomer facebookovým “humorem” mi vážně lezou krkem. Všichni muži zde jsou vypelichaní nešťastní utlačovaní zoufalci, zatímco všechny ženy se dělí na dvě skupiny - krásná a mladá, toužící po těchto mužích (důvod proč není nikdy objasněn) a tudíž píchatelná nebo stará protivná “ošklivá” segra, manželka nebo jiná kráva, velmi nepíchatelná. Tohle je tak ubohý. Donutil zde ultra fuj. Jedna hvězda za Budaře a Čapka. Banik pyčo

Dovolená tří sourozenců, kteří překonávají minulostní pletky a vydávají se společně na dovolenou do slovenských Tater, aby konečně společně utužili zarezlé vztahy a na chvíli okusili život, o kterém sní, že ho budou mít.. Nejstarší z nich Cyril je postavením i chováním soudce, hlava rodiny, jež musela od dětství dřít, aby ovdovělé sourozence zajistil, a nyní po letech mu jeho postavení a pocit uznání pořádně stouply do hlavy, a jak sama postava ve filmu několikrát opakuje, spokojí se jen s tím nejlepším. Pak je tu sestra Aneta, ambiciózní novinářka, která zoufale touží usadit se, ale obětovala životní štěstí za publicistickou kariéru a nyní, když ji tlačí tikot biologických hodin, cítí, že jí něco utíká. A pak je tu konečně nejmladší Bruno, jemuž je rodinný ztmelovací výlet do Tater jakousi labutí písní, když mu smrtelná diagnóza klepe na rameno.. Společně všichni nechávají životy a problémy za sebou a jdou po letech navázat a utužit vztahy, aby si Bruno na poslední chvíli ještě užil. Jenže zatímco Aneta chce trávit čas jako rodina, Cyril bere výlet jako skutečné poslední tažení, kde je potřeba si vyzkoušet vše, zažít vše, proto s nimi jede i videoprostitutka, každé jídlo musí být přesně takové, jaké má a všechno zkrátka nejlepší, jak je mu zvykem.. Román pro muže není tak šikovným otiskem chlapské duše jako tomu byl jeho feministický sok "Román pro ženy", chybí mu vkusnější zápletka a především postrádá jeho kreativitu. Přesto je to fajn zábava, jež se sice nehodlá zabývat konflikty, které z charakteristiky a dynamiky postav přirozeně vyplývají, ale Donutilův soudce zanechá překvapivě silný dojem.. Pánská duše je o dost jiná, než si myslí Viewegh a na podobné "pánské jízde" touží po úplně jiných vzpomínkách, než si jako postavy uvědomovat, že promarnily čas, ale že by půvabná Pauhofová někoho urazila, to snad ne.. Román pro muže je tak nakonec fajn, jen ne dost pro muže a moc ne ani jako román..60%

Těžká demence. Ano, bavilo mne přehrávání všech sourozenců. Ale to snad bylo vše. Tatry znám a scenérie mne už nijak neokouzluje. A tak jsem už jen čekal, až Cyril vezme Bruna po hlavě pantokem, nebo alespoň lyžařskou hůlkou. Ke konci, že ho pasák prostituky Paulhaulfové aspoň postřelí. Nic. Všechny parony vystříle do melounu. Prostě to je kouzlo příběhů Viewegha a pana režiséra Bařiny.

Zápletka filmu je jednoduchá: zkorumpovaný vysoký státní úředník chce dopřát svému umírajícímu bratrovi poslední snový týden ve špičkovém horském středisku. Jde dokonce tak daleko, že mu najme i jeho oblíbenou kyberprostitutku. Opilý mocí a penězi si ve své nadutosti ani nepřipouští, že co se zdá snové jemu, nemusí být snové pro každého. Film je sestaven z uměle vytvořených (pro někoho možná vtipných) situací a záběrů, které mně ovšem nedávají žádný smysl. Minimalistická hudba z dílny pana Vřešťála přidává snímku na kostrbatosti a zdlouhavosti. Každý chytrý autor a režisér ví, že filmová hudba je jakýsi lubrikant, pomáhající překlenout řidší místa scénáře a přechody mezi jednotlivými kapitolami. Zde bohužel působí spíše jako kýbl písku. Rád bych v tomto chrlení ohně a síry našel na filmu i nějaká ta pozitiva. Nelze neuvést velmi přesvědčivý výkon pana Donutila, který se zhostil role arogantní zbohatlé svině velmi obratně a dal nám tak antihrdinu, kterého všichni dobře známe, nenávidíme a přesto každé čtyři roky volíme... Celkovou dusnou a pochmurnou atmosférou filmu prosvítá jako hřejivé sluníčko postava striptérky v okouzlujícím podání Táni Pauhofové. Její přirozená uvolněnost a optimismus je v pěkném kontrastu s dlouholetým napětím mezi sourozenci. A i když se nesvlékne, tak je na ni rozhodně dobrý pohled... Co říci závěrem? Pobavit dnešního diváka není ani zdaleka tak jednoduché jako ještě před pár lety. A vypadá to, že ani angažmá oblíbeného spisovatele či herce už není zárukou úspěchu.

Je jen málo českých filmů, které si jsem ochoten pustit víc než jednou. Vlastně mě nenapadá žádný jiný, než Román pro muže, který jsem pořádně zhlédl až teď. Na rozdíl od Románu pro ženy nejde o typickou vztahovku, jichž je česká kinematografie až trapně plná. Prim zde hraje trio sourozenců, kdy každý z nich řeší trochu jiné problémy a dojdou i jinému konci. Arogantní Cyril se snaží hodit za hlavu minulost v chudobě tím, že se snaží ze života vytřískat maximum a dle toho se i chová. Brunovi zbývá pár posledních let či měsíců života a uvědomuje si, že ho díky vlastnímu strachu ze všeho skoro vůbec neprožil. A Aneta zase postrádá sebevědomí a plácá se v nepovedených vztazích a kariéře ovládané zejména Cyrilem. A jelikož jde o takovou poslední výpravu pro Bruna, přidá se k nim i jednoduchá Tali a zábava může začít! Musím říct, že mi vlastně všechny postavy svým způsobem přirostly k srdci, i dvojice vymaštěných podnikatelů, kteří si kradou v podstatě veškerou komediální stránku sami pro sebe. Zbytek se pohybuje v sentimentu a překvapivé vážnosti, což vůbec není na škodu, naopak to do české tvorby vnáší i něco jiného, než pokus o dynamičnost a až křečovitou humornost, která většinou ani nefunguje. Děj je obecně dostatečně zábavný a dokáže i zajímavě pracovat se střihy a momentem překvapení, např. je záběr na hotel a následně střih na dva magory, jak vběhnou do dveří, kdy ony dveře ve skutečnosti nejsou do hotelu, ale hypermarketu. Zkrátka se mi snímek po několikátém (a pořádném) zhlédnutí opravdu líbí a nevidím důvod jít s davem a ubírat na hodnocení./// Viděno na Primě.