Revue na zakázku (1982)

Velká kazašská lobotomie aneb Kam se hrabe Borat! Škoda, že se tento absolutní klenot Podskalského tvorby téměř nereprízuje, protože jde o naprosto dokonalý revoluční útok proti jakýmkoliv kinematografickým pravidlům, ač mělo jít o oslavu československo-kazašského přátelství. V explozivní koláži absurdit se zde potkávají nádherně stupidní komentáře Kaisera s Lábusem, lední revue, varieté, velbloudi, koně, kazašské lidové zvyky i umění, cool dobová hudba Vítězslava Hádla (miluju tyhle analogové synťáky kombinované s funky basou a zefektovanou kytarou) a brutálně chaotický děj, který se možná ale vůbec nestal. Za pozornost stojí i inovativní přístup ke zvuku, protože kazašské postavy bez jakékoliv logiky střídavě hovoří v původním znění s titulky a s českým dabingem, přičemž do jejich úst občas dokonce subverzivně vstupují samotní Kaiser a Lábus.

Tenhle film je zapomenutý až moc na to, že v něm hrál Oldřich Kaiser spolu s Jiřím Lábusem a režíroval ho Zdeněk Podskalský... jakoby. 😮‍💨❤️‍🔥 Dle mého si autoři něco šlehli, páč tohle za střízliva nenatočíš ani nevymyslíš. Ale asi si film najde své fanoušky (čti mě), kteří rádi sledují socialistický televizní bizár. Objevují se tam písničky Heleny Vondráčkové a Karla Černocha, takže opravdu asi na vlastní nebezpečí, ale já přežila. 🙋🏼‍♀️ Chvílemi jsem vůbec netušila, o co ve filmu vlastně jde, ale komentáře Jiřího Lábuse to povětšinou zachránily, uf tyjo. Oldřich Kaiser ve své osmdesátkové éře - jakoby chceš se na něho prostě koukat. :D Ale jakožto komedie, která má pobavit a možná i vyděsit, se povedl. - Jiří Lábus v montérkách nebo polonahá Helena Vondráčková na bruslích - fakt... co si Zdeněk Podskalský dal...? 🤔

Borat naruby. Kaiser s Lábusem cestují do Almaty utužit přátelství mezi socialistickými národy. Nechápou tamější zvyky, dostávají se do (inscenovaných) trapných situací a hlavně nerozumí ani slovo, za což je domorodci odměňují shovívavými úsměvy (sami se pro jistotu smějí jako jelimani nonstop). Se zápletkou nebo návazností scén se nikdo neobtěžoval a jediným použitým pojivem je mimoobrazový komentář obou cestovatelů. Oproti Cestománii, kterou to místy připomíná, se komentář nevztahuje jen k pořízeným záběrům. Společně s dalšími dabéry lezou Kaiser s Lábusem do úst samotným Kazachům, takže se cestopis prolíná s do češtiny dabovanou kazašskou telenovelou. Jindy komentátoři od toho, co zrovna vidíme, úplně utečou (třeba k velbloudům). Výsledkem je řetěz absurdních komediálních skečů. Vydávat Revui na zakázku za film je nestydatým podfukem na diváky. Tak nestydatým, až je to vtipné. Plán se holt na Barrandově musel plnit. I za cenu podniku, který má k filmařině stejně daleko jako kazašské lidovky k progresivní hudební produkci (ale nutno uznat, že choreografii k některým písničkám měli promakanou). 55%

Po prvních třech minutách je jasno - nic lepšího dál neuvidíte.1) 59letý pro mne nečitelný režisér dodal do své sbírky výborných, průměrných a podprůměrných filmů i jeden (další zatím neznám) totální brak.

2) Vyvézt Kaisera s Lábusem (o cimrmanovském Jaroslavu Vozábovi nemluvě) do kazašské stepi a nechat je tam napospas typickému režimnímu scénáristovi Valeriji Karenovi (hrál mj. ve filmu Osvobození), je počin hodný české mystifikace. Komentátoři tu nadšeně řeší, zdali je dílo "zapomenutým skvostem absurdní kinematografie", "otevřené mnoha subverzivním výkladům" či snad jde jen o "ptákovinu".

3) I když jsem se poctivě snažil, nenašel jsem na tomto snímku nic, proč by stál za zmínku. Žádná politická či jiná satira (tehdy ostatně nepředstavitelná), žádné herecké či jiné výkony, žádné zajímavé reálie. Pokud si protagonisté díla dělali z věci srandu, udělali to tak subtilně, že jsem to prostě nezaznamenal. Ani prověrka časem nic zajímavého nepřinesla. Snímek mi připomíná dobový filmový týdeník o návštěvě kazašského družebního města - stejně tak nudný, nic neříkající ve své době ani dnes.

Nehorázná, ale nehorázná kravina.Nebýt Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera, byla by Revue na zakázku nejspíše jen dalším z rozporuplných filmů Zdeňka Podskalského, které vznikly v posledním desetiletí jeho života. Jenže zásluhou pánů "Kailábistů" vzniklo něco... Něco nepopsatelného. Výsledek lze přirovnat k o dost ztřeštěnějšímu Trháku nebo ještě lépe (či hůře) k Hodinářově svatební cestě Korálovým mořem. Ano, sledujeme dvojici komiků vyslanou do Kazachstánu organizovat velkou lední revue, ano, jsou tam postavy typu odvážného kazašského náměstka, ano, je to plné ukázek šikovnosti východních soudruhů (ať už jezdí na koních nebo bruslí)... Ale Kaiser s Lábusem to celé tak neodolatelně a k popukání vtipně komentují! Každý, kdo má jejich typický humor rád, by tenhle snímek, který podle mě není ani na minutu myšlen vážně, neměl minout.