Ženu ani květinou neuhodíš (1966)

Československá komedie vyprávějící o hudebníkovi Ludvíku Podzimkovi (V. Brodský), který se potýká s problémy se ženami, neboť žádnou nedokázal odmítnout. Množství více či méně vážných známostí mu začne komplikovat život, zaplétá se do sítě nepravd omlouvajících jeho chování a nakonec ho jeho žena S. Budínová vyhodí z bytu. Ústřední zápletka spočívá v seznámení s o dvacet let mladší temperamentní konferenciérkou Bohunkou, která, ač o ni Podzimek nikterak neusiloval, zahoří láskou ke staršímu, ničím výjimečnému muzikantovi. Do role této dívky byla obsazena J. Brejchová, která tak tvořila k Brodskému partnerku na filmovém plátně i v soukromém životě. Pan Brodský se ve filmu Z. Podskalského prezentoval velmi podařeným komediálním výkonem a celkově se mi jevil snímek velmi zábavný, až je mi záhadou, že není častěji připomínán v televizním vysílání. Mám dojem, že tento film tvořil jakousi přípravu pro legendární Světáky, pro něž si zde režisér Podskalský vybíral a testoval herce. Roli bývalé Podzimkovi manželky, s níž měl překvapivě poměrně dobrý vztah, ztvárnila J. Bohdalová a v rolích milenek se objevily K. Slunéčková a K. Fialová. Velmi zajímavou roli dirigenta souboru, kde Brodský vystupoval, si zahrál J. Zíma, a kolegu z hudebního souboru, u něhož vyhnaný Podzimek nalezl útočiště, ztvárnil J. Libíček. V malých a nepatrných rolích si zde zahráli slavní herci jako V. Menšík, M. Kopecký či I. Prachař jako otec Bohunky. Výrazný objekt, který se ve filmu často objevuje, a s nímž jeho majitel překročil celou řadu pravidel silničního provozu, byl Podzimkův Renault 8. Podskalského komedii, na kterou bylo částečně, ale neprávem zapomenuto, neboť leží ve stínu o tři roky mladších Světáků, s klidným svědomím uděluji nadprůměrné hodnocení.

Film má pár opravdu vtipných momentů a vtipných postav. Mně se líbil Brodský v hlavní roli, Slávka Budínová jako manželka a Bohdalová jako milenka, která se s manželkou baví. Myslím, že by měl film daleko lepší hodnocení kdyby se dala hodnotit pouze první polovina, která byla za mě mnohem lepší a obsahuje různé eskapády s různými ženami i vtipné situace. Druhá už je spíš v režii pouze Brejchové, kterou mám sice jako herečku rád, ale ona hraje prostě vždycky stejně i když je to zcela jiná role. Brodský tu má fajn parťáka Libíčka, který je takový ten kamarád do nepohody. Moc se mi líbila scéna na VB, kde tomu vévodí Lohniský a Menšík co by policista se za 5min cesty na okrsek pohádá asi z deseti lidmi co se dle jeho slov někde trošku líznou a hned se votírají o bezpečnost. Takže taková docela příjemná komedie, která má lepší a horší momenty.

Jako by tento snímek byl dějovým předchůdcem Hodíme se k sobě, miláčku...?. Ty ženské ale dělají s chlapem divy. To si člověk až chrochtá blahem, že je sám a nemusí to řešit. A když jich ještě má víc. Ludvík Podzimek lítá jako hadr na holi sem a tam a místy působí, že sám pořádně neví co chce. Samozřejmě je film skvěle obsazen, sem tam nacházím komediální scénku. Zajímavé je, že ženy jsou tu představovány jako ty, které lítají za mužským a ne opačně. To ony jsou ty nevěrné, zatímco on je chudák, který prostě musí podlehnout. Jenže to byla ta 60. léta a pohled na ženy se mění. Mohou se vyrovnat mužům, mohou být jako oni a rozhodně za to nemusí být odsuzovány. Jak je zde prezentováno, i žena si sama může vybrat chlapa. Jen ty dnešní to nějak nechápou... Konec je trochu přehnaný a z toho zpěvu už mi trochu hrabalo.

Film o neuvěřitelném záletníkovi. Vlastní žena si s ním chce na manželském loži vážně promluvit a on si rači odejde do hospody. Následuje hrozná scéna s rozmlácenými sklenicemi v hospodě. Perfektní scéna:  po té, co Bohunka uteče z bytu Ludvova kolegy a Ludva jejím pronásledováním způsobí dopravní kolaps. Tímto začíná fantastická část filmu, která končí Bohunčinou svatbou. Závěrečné naháněním Ludvy zástupem milenek + manželka je přehnané a je opět návratem do průměru. Hlášky: „Napadlo mě, jestli bysme neměli zajet za babičkou na Velikonoce.“ „Zdržíme se tam přes celý svátky.“ – komunisté náruživě slaví Velikonoce. // „K sousedce ho nedávej. Učí ho před spaním Otčenáš.“, praví starostlivá maminka. „Já ho také umím a nezanechalo to na mě následky.“, překvapivě odpoví tatínek. // „Vožralej atomovej fyzik je urážlivej a byla by to hotová Hirošima.“- atomovou propagandu je dobré dát i do komedie. Symbolika: 1:06:34 – one eye symbolism (Brejchová); 1:24:08 – One eye symbolism (další Donchuán Kopecký).

Báječná komedie, vtipná, zábavná.. Sledovat eskapády záletnického smolaře Ludvy v podání úžasného Vlastimila Brodského mě vyloženě bavilo a těšilo.. Každý jeden herec, který se tu objevil, výborný, Ilja Prachař mě sestřelil na první dobrou, Vladimír Menšík skvělý, Jan Libíček senzační, no a ženy krásné a svůdné.. Příjemná oddechovka na sobotní deštivé odpoledne + krásná hudba..