Dokonalý muž, dokonalá žena (1986)

Několik krátkých črt se stejným hereckým duem na totožné téma - vztah muže a ženy. Na tak malé ploše nemohou být charaktery postav jiné než šablonovité. Na pomoc proto musejí přicházet pokusy o humor a až absurdita některých konverzací (s podařenou pointou ve druhé povídce). Celkově je to spíše toporné dílo, které ale není problém přežít díky kraťoučké stopáži. Životní pravdu bych tu asi nehledal, ale k žehlení ideální.

,,To byl vždycky ten tvůj největší problém Ludvo, to přemejšlení! '' --- Hned úvodní školící monolog Abrháma vám naznačí, že tu necelou půlhodinku nestrávíte u této komedie zbytečně. A také že ne. Skvělý scénář Zdeňka Podskalského a herecké duo Šafránková - Abrhám vám vykouzlí nejeden úsměv na rtech. Chemie mezi oběma tehdy už manželi byla stoprocentně ku prospěchu natáčení, protože to mezi oběma správně jiskří a to jak po té milostné, tak pak po té manželské stránce! :-). A myslím si, že si v tom leckdo i najde to své od sebe doma! :-). Dávám za 4 polínka do kamen, otvírám okno a pouštím první skladbu Čajkovského B- Moll... * * * *

Už jen vidět dva excelentní herce pospolu je pastva pro oči. Není to komedie o super skvělém scénáři či hudbě. Ani dramaturgicky to nevyznívá bůhvíjak. Ale zase je to malá komedie přesně pro ty dva. Rolí se zhostili na výbornou a opravdu se bylo čemu smát. Ostatně celou řadu rozhovorů mezi mužem a ženou si lze asi za určitých okolností představit. Ale nejlepší je filozofování strašně zamilovaného páru v lůžku. Rozhodně ta nejpovedenější část.

Příjemná a vtipná komorní jednohubka, které Zdeněk Podskalský uměl točit jako jeden z mála. Navíc obsazení Abrhám - Šafránková je přímo delikátní a všechny životní osudy zahráli báječně. Mě nejvíc oslovila poslední povídka, kdy Abrhám v roli dědka neustále žbrndá kafé (nebo meltu, kakao či co to bylo).

Nevim no, ale jako komedie mi to moc nepřišlo. Spíš jen takovej zajímavej filmařskej nápad, kterej se nepodařilo dát dohromady a hercům se ho nepodařilo uhrát. Herecké výkony Šafránkový jsou kupříkladu tak mizerný, že je na ní hrozně vidět, jak jen automaticky deklamuje své repliky ze scénáře a bez rozmyslu je sází za sebou. Abrhám ostatně taky nic moc. Úvodní povídka o milencích natolik praštěná, že jí nemůže uvěřit ani největší naiva. Povídka o opouštěném ťunťovi stejně tak. Povídka o hodné ženě a buranovi je snad ještě horší. No a důchodci v povídce poslední jsou tak špatně zahraní, že jsem to předčasně vypnul. Za pozornost stojí fakt, že se exteriéry očividně točily na ulici bez komparzu, takže korzující komouši se normálně zastavují a neomaleně zírají do kamery, či očumují herce - scénám to obzvlášť dodá na přesvědčivosti.