Ďábelské líbánky (1970)

Skvělá ústřední dvojice, super kostýmy, hudba, spousta hvězd...člověk tomu přijde na chuť. IA přitom je to taková blbost. Holt charisma hereckých legend. Ovšem údajně vtipná poznámka o harmonickém vztahu patnáctiletého, který zbouchnul pětatřicítku je dost cringe. Co bylo ale neuvěřitelně za hranou je ten vtip u soudu, kdy se Libíček jako splete a mluví o jiném případu. Sexuální úchylka a vylákané holčičky do lesa, kde je pachatel břitvou podřízl. Uf. Z toho člověku fakt spadne čelist. Prostě řachanda.

Nic se nemá přehánět a zvlášť s těmi příslovími je to někdy ošidné; teta Kateřina by mohla vyprávět. Ale všechno zlé je k něčemu dobré a kdyby Jana Brejchová neumřela, možná bych její Bláznivé líbánky nikdy neviděl... a to by byla velká škoda! (Naivysíláníto teď jde až do 23/2.) Protože mě - na rozdíl od některých solidnějších, nebo možná usedlejších recenzentů - nadchlo nejenspektakulární herecké obsazeníavzrušující kostýmky🥰, ale hlavněpřesvědčivé provedenícelé té blázniviny, se spoustou větších i menších legrácek a (před)normalizačních fórků inadčasových perel, které se nebojím přirovnat k takovým pomníkům světové kinematografie, jako jsou Bláznivé střely, Diktátor (ten barevný), nebo 10000... na Západě. A přitom je tofilm noire, totiž dobově čb. Vlastně i ten humor je místy až neuvěřitelně černý, zvlášť na dnešní duhové poměry. Brejchová je krásná, Janžurová navíc i obrýlená a vůbec ne mrtvá, Jirásková drsná a blazeovaná i ve chvílích, kdy si její nohy plete Libíček s termoskou či naopak, ostatní kočičky z laboratoře jsou roztomilé a Kostohryz se jimi v dalších výrazných brýlích probírá s těžko napodobitelnou samozřejmostí a navíc s nadhledem nezpochybnitelné vědecké autority. Sinatrovi s ženou v betonu se přinejmenším vyrovná! I na tom je vidět, jak jsme / jsme byli světoví. Kam se hrabe Hollywood, Bollywood, Cinecita nebo Gaumont, natož ti ostatní. BB je prostě světová značka i přibližně uprostřed jejich manželství apřesah scénáře do skutečného životaa zase zpátky dává znovu vzpomenout na podobně autentickou dvojici Neeson & Anderson.Láskaje někdy opravdu nádhernězlá 🫂

Nemám tohle období českého surrealismu v kinematografii moc rád. Stejně jako Adéla mi tohle nepřišlo vtipný. Nejvíc mě pobavila svým tanečním výkonem Růžičková co si na parketu hodila přes rameno kolegyňku jak kdyby byla pírko a pak tam ještě vyšvihla most. Mrzí mě, že tohle dala ČT jako film na památku Brejchové. Snad proto, že tam Brodský kvůli její přítomnosti nekňoural jako v jiných filmech.

Koncem šedesátých let, byl po komediích velký hlad a protože jsme měli celou řadu vynikajících tvůrců i herců, tak se filmy sekaly jako cvičky. Vždyť jen Libíček hrál v rozmezí let 1969-1971, ve dvanácti komediích. A je zřejmé, že když se něco zvrhne v pásovou výrobu, občas odpadne ne úplně vydařený kus. Ano, jsem zklamaný. Mám rád Brodského a obecně herce této éry, ale především...tento film mi dlouho unikal, takže jsem se na něj (možná přehnaně) těšil. Na druhou stranu, ta očekávání byla pochopitelná. Dietl, Podskalský a tehdejší herecký výkvět, včetně písniček V. Neckáře. Co by se mohlo pokazit? Jak je možné, že je to o tolik jinde, než ve stejný rok vypuštěné hitůvky„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“a„Pane, vy jste vdova!“? Polovina stopáže mi připadala podivně křečovitá, fórky vykonstruované...hned jsem si vzpoměl naKonec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky...další z klasik, které mě neoslovily. Celá úvodní pasáž s požárem mi připadala dost nepovedená a následné okamžiky až do odjezdu na líbánky, byly spíš průměrné. Pak se to malinko zlepšilo, ale nejsem si jistý, jestli na tom nemělo zásluhu spíš pózování mrchokočkoidní Brejchové. Bavil mě ale i Libíček a Jirásková Ovšem třeba pasáž, kde se zjevil Bouše a Mrázek zHříšných lidí města pražského, považuji spíš za cameo z kategorie zoufalých. A podporuje i můj dojem, žescénář byl šit horkou jehlou, nebo do něho zasahovalo příliš lidí...což s přihlédnutím k faktu, že námět dodaly dně hlavní postavy a dobové hvězdy... .  Výsledek ale není tak špatný, abych byl přehnaně kritický. Jen jsem popustil uzdu zklamanosti...doufal jsem v další skrytou perlu. Tak ne, je to spíš poctivé jablonecké bižu.Pořád mnohem lepší, než většina současných "komedií".

No ovšem, když čistě Vorlíčkovsko-Macourkovské téma zpracují Podskalský a Dietl (za vydatné pomoci Brodského a Brejchové), tak to prostě musí být o ten level níž... Tady aspoň pomohlo to, že i ten snížený level zůstal aspoň trochu na výši (byť za cenu toho, že to místy silně připomíná televizní silvestrovské taškařice).