Racek (2018)

Lots of shrieking and big, ugly gestures. There were moments when you could see her talent, when she was crying or dying.Asi tak. Na Čechova je třeba jít extrémem. Buď přehrávat a nafouknout neštěstí jeho her na maximum a nebo zvolit úsporné herectví, které více vyplyne z herce samotného, čímž vlastně Stanislavskij Čechova ''proslavil''. To amíkům nevychází a místo přirozeného dialogu plného myšlenek se snaží vytřískat emoce. Čechovův masterpiece, to ale ponížit nedokáže a je to stále velmi zábavné, hluboké a sympatické nemluvě o skvělé výpravě.

Jednoho krásného letního dne se na víkend schází rodina a přátelé, z nichž určití jednotlivci vášnivě miluji někoho, kdo se stejnou vehementností miluje jiného. Celkově je to však příběh o umění, slávě, rodičích, dětech a především lidské absurditě v zájmu svých myšlenek a skutků napříč spektrem svého konání. Jedná se o filmové zpracování stejnojmenného díla ruského dramatika a prozaika Antonína Čechova, který napsal někdy v roce 1896. Vzniklá tříhodinová hra byla tímto zkrácena na polovinu své délky, takže celá koncepční myšlenka autora není zcela pojata. A tak se dá říci, že to dosti ztrácí vážnost dané hry, což vyjadřuje pocit zbytečnosti tohoto filmového projektu, který v daném spektru naprosto ztrácí smysl. Jako reklama na onu hru však může zafungovat dobře. Divák chtíc se dozvědět více, nechť se odebere přímo do divadla. Konzistence příběhu naráží na daný aspekt sociální morálky jak v rámci rodiny, tak i přátel, která se každou generací (co si budeme povídat) mění spíše k horšímu. Tento koncept je plně univerzální do každé doby a svou výpovědí nemálo nadčasový. V jednoduché verzi se dá říci, že je to příběh o lidech, kteří ve svém životě hledají něco, co nikdy nemohou mít. Autoři snímku se zřejmě snažili naznačit paralely se současnými nefunkčními rodinami, snad k lepšímu uchopení celé myšlenky, avšak zůstává otázka, jestli to bylo skutečně potřeba. I když je fakt, že dosti záleží, jak se k takovému snímku divák postaví. Každopádně má něco do sebe a jak je psáno výše, pro doplnění podrobností dané problematiky v dílu vyobrazené nelze jinak, než skutečně doporučit zajít na divadelní představení oné hry.

To si nezaslúži ani jednu hviezdu za moju obľúbenú Saoirse Ronan. Na to že ju mám rád, tak ako pozerám, jej filmografia ide dolu vodou.Nech som dával pozor aký som chcel, doteraz neviem o čom to bolo. Čo bola myšlienka. Kam to malo smerovať. Jedna veľká nuda plná nezmyselných dialógov. Môžeme sa baviť o peknom prostredí, parádnych kostýmoch, účesoch a kvalitných hercoch, ale to neznamená, že kvôli tomu si to zaslúži hviezdu.Pripadalo mi to ako jedna nevydarená divadelná hra, namiesto kvalitnej snímky. Hudba žiadna. Iba ak mali na mysli nejaké tóny huslí. Jedno veľké utrpenie sledovať, ešteže som si to stiahol v 1080p HD lebo tak vyniklo prostredie, ale to je všetko. Úprimnú sústrasť všetkým, ktorí na tom boli v kine.

Natočiť film na diela, ktoré vznikli pre divadelné pódium, je vždy riskantná záležitosť. M. Mayer evidentne mal odvahu a pokúsil sa „filmovo“ spracovať klasiku od A. P. Csehova. Výsledok vďaka skvelej hre od A. Bening a S. Ronan je prijateľný. Z celkového hľadiska však teraz (opäť) zvíťazili desky divadelného pódia. Ostatné „vedľajšie postavy“ spíš skromne asistujú.Osobné hodnotenie:71% (***)

Čajka je o pokrivených hodnotách, o falošnom obraze o láske a o vyvrátení názoru, že sláva, peniaze a obdiv so sebou automaticky prinášajú životné šťastie. Za plusy tejto drámy považujem kvalitné obsadenie a aj jej netradičné poňatie. Ide skôr o akési divadelné predstavenie na plátne a nie o klasickú formu celovečeráku. Je to však len taká príjemná jednohubka. Nič viac, nič menej. *Videné na MFF Cinematik, 2018.