Psí dostihy (1983)

Smůlou pro soudružky a soudruhy byla doba, ve které emigrovali ze své „milované vlasti“. Dnes po Evropě vandruje kdekdo, jen to Švýcarsko je pořád tak trochu oříšek, to je pravda…Film, který tahají především oba představitelé hlavních rolí a zpočátku i pohledná  Nina Švábová, která se nebála odhalit. Jinak bych chtěl pochválit především psí obrazy (ty byli vážně povedené). Příběh samotný už tak úžasný v mých očích nebyl, ale dalo se na tento film podívat, aniž bych u něj usnul nudou. Další tip v rámci VRK…

Bolo zaujímavé sledovať osudy ľudí, ktorí sa odhodlali na tak vážny krok. Lebo keby sa niečo pokašlalo, tak by mali veľké problemy vo svojej zemi a zas odísť od rodiny a známych a vedieť, že už ich nemusíte nikdy vidieť je fakt silne téma, ale tento film ju uchopil takou vtipnou formou, ale tu mi trocha taká prekážala. Mohlo to byt brané viac vážne a film by si ma určite získal. Je to naozaj zaujímavá téma a takých filmov sa v našich končinách veľa neurodilo, ale, že by to filmu prospelo sa nedá povedať, nevyužil sľúbenú šancu. Je tu niekoľko  vtipných momentov, ale, ani jedna nie je taká, ktorá by mi vyrazila dych. Rozhodne to nie je to, čo som očakával. Slabé 3*.

Já to hodnocení pojmu podobně, jako nedávno u Trestem smrti oběšením - místy mě to nudilo a dostat jsem se do toho nikdy pořádně nedokázal, ale je to natolik propracované a pozoruhodné dílo, že bych si připadal blbě, kdybych tu čtvrtou hvězdu nedal. Ono se to sice nezdá, může se to tvářit jako další film o emigrantech, jehož jediný rozdíl je v tom, že v hlavní roli jsou emigrující Češi, ale na rozdíl od podobných emigrantských filmů to celé téma podává přirozeně, nestranně, bez přehnané ublíženosti, bez agitování a tím pádem je jeho výsledný dojem silnější. Jen je třeba tomu odpustit slabé herecké výkony i chudší filmařskou stránku, která sice brání vytvoření silnější atmosféry, ale zase se dá chápat, jelikož to viditelně vzniklo krapet na koleně. Za mě ale Šafařík odvedl dobrou práci, jelikož přesně věděl, o co mu jde a dokázal to tak i podat, s uvěřitelnými postavami, která každá má své klady i zápory. Včetně Reka. Celé je to o tom, že emigranty nikde nikdo moc nechce a nebere a ti se s tím pak musí smiřovat a nějak v tom žít, protože vrátit se zpátky není možné. A to platí i v mnoha jiných případech, jen tady je to výrazné méně ublíženecké než jinde. Slabé 4*

Na poloamatérské zpracování jsem si brzy zvykla a vlastně mi k tomu tématu začalo nakonec i vyhovovat. Oni ti umělci prchli z Československa před novým nástupem cenzury, před režimem, který začal utahovat opasky svobodě jejich uměleckého vyjadřování. No a ve svobodné zemi se zase museli potýkat s nedostatkem financí a hlavně s faktem, že tam o jejich tvorbu dohromady nikdo nestojí, ať už z důvodu jazykové bariéry nebo proto, že lidi na Západě řešili úplně jiná témata než my tady. Pokud byl pro někoho hlavním motivem útěku ten ekonomický, mohlo se mu, pokud byl šikovný a neměl zábrany začít dařit. Lanďák to zahrál dobře, pobavil. A Josef Charvát tu frustraci z nutnosti opět vytvářet umělecké kýče taky.

Nekonformnému maliarovi Charvátovi sa žije ťažko v každom štátnom zriadení, v ČSSR maľuje propagandu, vo Švajčiarsku komerciu. Zato jeho praktický kamarát Landovský nemá problém prosperovať v reálnom socializme ani podnikať kapitalizme. Emigrantami natočený film o emigrantoch popisuje emigrantskú realitu bez prikrášľovania, dobré sú zábery predemigračné, tie z utečeneckého tábora, horké pocity vykorenenosti v cudzom a nijako zvlášť prívetivom prostredí, taktiež návšteva z domova po rokoch zháňajúca sa po kšeftíkoch, konfekcii a zelených vypínačoch do obývačky na nálade nepridá. Herecky dominuje žoviálny Landovský, stoický Charvát tiež nie je úplne márny, cameo si strihne Třešňák, zvyšok Čechov sú skôr neherci. Filmársky to má svoje muchy, ale ako dokument doby to rozhodne obstojí.