Průvody (2024)

Skupina rozličných lidí se sejde v záhadném meziprostoru na pomezí živých a mrtvých. Všichni jsou už po smrti, ale jejich duše setrvávají z důvodu nevyřešených záležitostí jejich života a nemůžou jít dále, dokud v sobě neuzavřou to, co je tíží. Každý se uvnitř sebe potýká s něčím jiným. Máme tady matku, která zemřela následkem tsunami a po katastrofě stále hledá svého malého synka, doufajíc, že on to naopak přežil. Dále spisovatele s nedořešeným vztahem s otcem, režiséra, který lpí na svém nedokončeném filmu, jenž ztělesňuje jeho dávnou nenaplněnou lásku, atd. Postavy jsou lidé s různorodými povahami i naprosto rozdílnými životními okolnostmi, ale každá je nějakým způsobem zajímavá. Zpracování postav navíc výborně doplňuje kvalitní herecké obsazení (Masami Nagasawa, Lily Franky, Nana Mori…). Zaujme také Rjúsei Jokohama v roli toho nejsympatičtějšího jakuzáka, jakého jste kdy ve filmu viděli :) Obecně rozhodně platí, že postavy si svou emoční „přímostí“ snadno získají srdce diváka, a to je velkou předností celého filmu. Film dokáže příjemně dojmout, aniž by tlačil na pilu, a důvodem je právě jeho přímost. V jádru jde totiž o film o upřímnosti – když už ne v životě, tak alespoň po smrti je ten nejvyšší čas být upřímný sám k sobě i k okolí a konečně se postavit čelem svým pocitům. Sledujeme, jak postavy jedna po druhé přicházejí na to, co je nutné provést, a docházejí usmíření. Nečekané završení filmu navíc mile překvapilo. Japonci opět dokazují, že žánr lidských dramat je jejich parketou. Zde rozhodně oceňuju jak nevšední námět, tak citlivé zpracování.~(4,4★)~(15.11.2024)

Nádherný zážitek plný hřejivě zvláštních okamžiků. Věřím, že tento snímek může být pro někoho nudnější, ale já jsem tak ohromně rád, že do této skupiny nepatřím. Ten film jde do toho po hlavě, a hned v pár minutách víme, v jaké jsme situaci, což je pro 130minutový film docela nezvyk. Nakonec to dopadlo tak, že bych chtěl ještě hodinu navíc! Z jedné postavy se stala parta, a každý z nich má svůj odlišný příběh. Je tu novinářka, servírka, spisovatel, mládenec z Yakuzy, takže se jedná o slušný mix. Jako další tu byl pan Michael, který mě na začátku nijak neoslovil, jenomže poté mi během dvou hodin možná nabídl ten nejlepší příběh, během kterého jsem nevěřil svým očím, co takový zážitek může vyvolat, a to se jen jednalo o dotáčení filmu. Ale když ten film ve filmu má příběh, tak to je jiná liga. Když daná postava pomalu dokončuje svůj úděl, tak jsem měl z toho radost, jenomže hned na to si člověk uvědomí, že to bohužel znamená i loučení, takže tvůrci moc dobře vědí, jak na diváka zafungovat. Celé je to atmosféricky útulné a kouzelné díky kameře, prostředí a fajn hudbě, obsazení je také pěkné. Mé hodnocení:8/10(13.10.2024)

Obávam sa, že Ježiš Kristus menej trpel pri ukrižovaní ako ja pri tomto filme. Ale on aspoň vedel, prečo trpí. Ja fakt neviem, prečo som sa nechal nalákať na vysoké hodnotenie. Takýmto filmov, ktoré neviem, čo čom sú a absolútne ma nudia, ale dopozerám ich, dávam jednu hviezdu. Kebyže to nedokážem ani dopozerať, tak je to rovno na odpad. Nechápem, ako tomuto skoro odpadu môže dať niekto 5 hviezd. Proste ja na japonské a kórejské filmy nie som.(03.03.2024)

Tak tohle bylo krásný. Jako opravdu moc. Protože něco tak milého, hřejivého a plného naděje jsem neviděla už hodně dlouho. Každá z postav dostane dostatek prostoru k odvyprávění svého příběhu, každý na to potřebuje jinou dobu. K pochopení toho, co bylo, ke smíření se s tím, zda už je čas udělat ten krok, aby mohl jít dál, na druhou stranu. Protože ne vždy je jeho přechod závislý jenom na něm, občas je propojený s životy těch stále živých, že to ani jinak nejde. Žít život tak, abychom nemuseli litovat, protože nikdy nevíme, kdy přijde poslední den. Tohle jsem neviděla naposed. Ale do příště už budu připravená: víc kapesníčků. Možná to není film roku. Možná je jeho vyprávěcí struktura trochu neobvyklá (teď mám na mysli především posledních 30 minut, jenže díky tomu se víc ukáže ten vedlejší efekt, kdy přijde strach vlastně dalšího loučení). Možná vás naštve, že je to vlastně něco jiného, než jste po úvodních minutách čekali. Protože The Parades není duchařina ani mysteriózní film. Je to film o lidech a jak se vzájemně ovlivňují. A jaká dělají rozhodnutí.(29.02.2024)