Prouza a Priessnitz (1992)

Tenkrát mě obě kapely doslova uhranuly, Priessnitz o trochu více. Freiwaldau a Nebel považuji stále za jejich nejlepší desky a mrzí mě, že nevznikly jejich kompletní vizuální podoby. Co mě nemrzí, byl jejich koncert se skladbami z obou desek. Temnota zahalila sál i všechny přítomné...i když Švejdík tvrdil, že nebyli gothickou kapelou, cítil jsem v těhle albech jakési spříznění s gothickou scénou. Skvělé album Ve dne v noci (v jistých chvílích mi připomnělo křížence Joy Division s The Cure) od Prouzy jsem znal rovněž nazpaměť, další jejich deska - V otrhaném domě - mě nezaujala.(14.05.2014)

Tři silné hvězdy hlavně za Prouzu (Priessnitz působil počátkem 90. let neuvěřitelně afektovaně). Tomáši Hampele, existence Prouzy nebyla (a není) marná a ničemná. Nevím, v kterém klášteře či útulku zrovna provádíš duchovní exercicie, leč je mi jasné, že se nevrátíš. A je mi to líto. I kdyby to všechno bylo jen jako...(21.05.2010)

Omamný začátek devadesátých let, má milovaná Prouza, nejmilovanější Priessnitz a famózní klipy od Davida Ondříčka. Škoda že to bylo všechno tak krátké...(24.10.2009)