Premiantka (2024)

V posledních několika letech (nejen) v důsledku postupujícího feminismu (v této beznadějně zkurvené zemi by tenhle strohý popis veřejného prostoru mohl znít jako kritika aktuálního stavu společnosti, avšak v mém podání tato formulace skutečně neznamená nic jiného, než je ženský hlas stále víc slyšet; smutné, že to mám potřebu upřesňovat) v mediální krajině přibylo "výstupů" (novinové články, knihy, ale i filmy a seriály), které řeší otázku tzv.asymetrických vztahů, což jsou vztahy vytvořené na pracovišti, kdy je jeden z partnerů vůči druhému v mocensky podřízené pozici (zaměstnankyně/zaměstnanec vůči šéfovi/šéfové; studentka/student vůči pedagog/pedagožka), což otevírá mnohem větší prostor pozdější (ale klidně i "dřívější": umím si představit situaci, kdy nadřízený/nadřízená vmanipulují podřízenou/podřízeného do intimního vztahu proti její/jeho vůli) manipulaci než u vztahů, které jsou symetrické.Premiantka(2024) režisérky Jade Halley Bartlett je jedním z příkladů tohoto trendu. Želbohu však taky filmem, který svému nepochybně důležitému tématu prokazuje medvědí službu. Jeho hlavním problémem je to, že namísto aby se vydal cestou "prosvětlování" námětu (ať už tak, že by představil nejskrytější formy manipulace, nejzkázonosnější důsledky podobných vztahů, nebo naopak jejich etickou nejednoznačnost - jak vidíte, neříkám, že tenhle typ vztahu musí nutně končit průšvihem, souhlasím pouze s tím, že má v sobě příslib budoucího zneužití mocenské pozice), tak se rozhodl ztvrdit ty nejhorší předsudky (což je zřejmě to nejhorší, co může jakýkoliv film udělat), a to aniž by se snažil odlišit oběť od viníka a viníka od oběti (a tím třebas rozhodnout, kdo reálně držel moc, jelikož díky existenci různých etických komisí to vposledku nemusí být tak jednoznačné), čímž je v něčem lehce schizofrenní. A tak tu chvíli je Cairo Sweet (Jenna Ortega; cynismus její postavy k postavě Wednesday Addams, kterou rovněž ztvárnila J. Ortega, právě tenhle přesah k jinému dílu patří k nejlepším momentům filmu) konstruována jako znuděná puberťačka, která sdíleným zájmem o vysokou literaturu ošklivě manipuluje svým učitelem (viník; dává to vzpomenout na mýtus, že puberťačky chtějí hlavně svést své učitele, a když se jim to nepovede, tak si vymýšlejí sexuální obtěžování), tu jako dívka, která se do svého pedagoga upřímně zamilovala, čemuž on mohl zabránit, kdyby se k ní od začátku choval profesionálně (oběť), stejně tak lektor literatury a neúspěšný spisovatel Jonathan Miller (Martin Freeman) je zároveň obětí i viníkem: obětí je proto, že se ve své studentce od začátku snažil podpořit pouze její literární talent, nemůže pak za to, že si jeho přízeň špatně vyložila (nadto zničit někomu pověst a kariéru jen kvůli tomu, že nemá odvahu překročit konvence? resp. že nemá odvahu žít jako jeho literární hrdinové? WTF?), viníkem proto, že ho jeho studentka fakticky přitahovala a celá jeho pomoc byla od začátku pouhou sublimací sexuálního zájmu (tentokrát mýtus o pedagozích, kteří se stávají učiteli pouze proto, aby mohli fantazírovat o sexu se svými studentkami, nebo hůř, aby rovnou přikročili k činu). Pokud bych měl chuť na takto zjednodušené náhledy a primitivní soudy, tak se začtu do komentářů na sociálních sítích, určitě si pro ně nechci pouštět film. ___ Film by se očividně rád přiživil na kontroverzním renomé spisovatele Henry Millera (odkazy na jeho dílo jsou všudypřítomné, aby to pochopil každý tupec, tak i hlavní mužská postava nese jeho příjmení), ale doba notně pokročila, a tak jeho přítomnost nedává snímku kýžený nádech šokantnosti, spíš naopak. Když například chce Millerova manželka po svém manželovi, aby s ní souložil, zatímco si během sexu budou číst Caiřinu esej, ve které fantazíruje o sexu se svým učitelem, tak to není vůbec pobuřující, jak by to asi bylo v době Henryho Millera, je to zkrátka už jen anachronismus. 45 %

Začátek solidní, občas na scéně přeběhnou cringe momenty, ze kterých se kroutí prsty u nohou. Ortega moc neumí zahrát konfrontační situace. A nefungující pokus o vykreslení sociopata. No je toho víc, prostě nepovedené zakončení filmu, který byl ze začátku zajímavý. Big Thumbs Up za zvolené interiéry. Film by mohl dobře fungovat jako divadelní hra.

Noo možná jsem čekal něco o trochu víc, i tak se ale jedná o takovou fajn literární jednohubku na jeden večer. Velmi dobré obsazení a především se mi líbilMartinFreeman, který je v mých očích bohužel stále velmi podceňovaný herec.Jenna Ortegataky byla samozřejmě skvělá, to jak dokázala měnit mezi osobnostmi, to bylo opravdu výborné. Jedná se o snímek, který je velmi úzce spjat s literaturou a to i třeba tou teenagerskou, takže pro tyto lidi je film jako dělaný.Hodnocení: 6/10

Film o ničom. Nič sa tam dôležité nestalo, nikam sa to veľmi nepohlo. Všetci sú tam príliš veľký mudrlanti a pritom to končí len obrovskou nespravodlivosťou. 
Hrozné nudný príbeh, celkové spracovanie bolo "blbé". Nevedelo čo to malo byť. Dráma bez drámy? Erotika bez erotiky? Komédia bez jedinej komediálnej scény? 
Neskutočné sklamanie a to som sa celkom tešil. Od to tejto režisérky/scenáristky si už nikdy nič nepozriem a okamžite si ju hádžem do blacklistu. 
1/5 - 1 hviezdička len za herecký výkon Freemana

52 % je přece hrozně málo ne? Neříkám, že je to hit roku 2024, ale tak blbý to být nemůže! Oceňuji myšlenku, jakmile se do příběhu zamíchá literatura takovým způsobem, tak to jde obvykle samo. Atmosféře taky nahrává komorní obsazení, které opravdu připomíná děj v největší díře světa a ve škole, kam vlastně nikdo nechodí. Přináší to jak atmosféru, tak absolutní jednoduchost vztahů postav. Rodiče/další učitele/ více studentů - to vše by eleganci a obecně film dle mého možná spíše narušilo než aby filmu prospělo. Určitě se z toho ale dalo vymáčknout ještě o něco více, protože se stopáží 93 minut tu ještě nějaký prostor pro pozornost diváka určitě zbývá. Vůbec by mi to nevadilo v prodloužené verzi. Jenně role sedla zejména v druhé polovině a s Martinem Freemanem jsem asi také neměl větší problém. Má to své nedostatky, ale přináší to určité zamyšlení a ve filmu se tyto myšlenky a slovy nevyjádřené úvahy sem tam objevují díky vizualizaci v podobě slov, citované literatury, v podobě herecké i v podobě prostředí. Myslím, že za jedno zhlédnutí to stojí! 4*!