Pře o vepře (1981)

to je pohádková záležitost, knedlo a vepřo se zelím.. prase je "chutnější" jak člověk.. já jsem rád za vepřové, to je jediný maso s kuřecím, co jím..

To jsme, soudruzi, skutečně nevěděli.

To byla ale prasárna...

Agitka proti přejídání se vepřovým masem, kterého za socialismu byly plné obchody ! V dokumentu hovoří i MUDr. Ratmír Rath, otec Davida Ratha.

Vepřové maso jsem nejedl už devatenáct let, ale kdyby ano, po tomto dokumentu bych ho asi dost výrazně omezil. Některé záběry jsou smutné a děsivé, jak zacházíme se živými docela inteligentními tvory. Kde přišel ten zlom, kdy se s chovu pár kusů dobytka stala výroba obrovského množství masa podle poptávky? Asi do konce tisíciletí jsme mívali v naší rodině každý rok dvě až čtyři prasata a zabijačka byla vždy událost. Inu, domácí paštika se s tou kupovanou nedá vůbec srovnávat. Velkochovy prasat v osmdesátých letech vypadali jako koncentráky, kde vězňové jsou chováni na maso. Nevím, jak je to dnes, ale nemyslím si, že se to pro chudáky vepře nějak zlepšilo. Vlastně jsem si vzpomněl, že za naší vesnicí mají farmu, kde chovají větší množství prasat s velkým výběhem ve venkovních ohradách. Takže se to trochu lepší, alespoň jsou na vzduchu. Dokument je smutný, děsivý a vtipný až satirický zároveň a naštěstí tam nedali záběry z porážky prasat na jatkách. V osmdesátých letech snědl československý občan průměrně padesát kilogramů vepřového ročně. Kolik ho sníte vy? Já naštěstí nula kg a snižuji průměr.(07.07.2024)