The Kids Are Alright (1979)

Tento dokument není postaven na žádném příběhu o kapele, ale pouze na vynikající hudbě. Divák se nedozví téměř vůbec nic o muzikantech nebo začátcích The Who, ale za to na něj čeká pořádná porce muziky - nesestříhané záběry z koncertů a televizních vystoupení, proložené občas nějakým kratičkým rozhovorem, který ale většinou končí tím, že členové skupiny odpovídají na otázky naprosto zcestně, takže se sice zasmějete ale nic se nedozvíte. To ale vůbec nevadí, protože zábava je to skvělá - Keith Moon např. pracoval jako opravář rzi, přežil Titanic a pád několika letadel a na svou public image dbá natolik, že natáčí videa se SM kuklou na hlavě a dominou s bičem v ruce za zády, sundává si v televizním pořadu kalhoty , trhá Townshendovi triko atd., Pete Townshend zase popírá to, že by kapela byla na pódiu zfetovaná, protože jsou zfetovaní pořád, Roger Daltrey pochází ze země Oz .... No zkrátka jsem měl pocit, že sleduju nějakou hodně bizarní ale zároveň hodně vtipnou hudební komedii. Z písniček zazní klasické hity jako My Generation, I Can't Explain, Who Are You, Baba O'Riley, We Won't Get Fooled Again a samozřejmě legendární See Me Feel Me/Listening To You z Woodstocku, kde se zrovna rozednívalo. _____ No a co se týče té destrukce v úvodním videoklipu k My Generation, tak ta samozřejmě plánovaná byla, nicméně Keith Moon si jeden z bubnů nacpal výbušninou a tom už ostatní nevěděli. Z reakce je patrné, že síla výbuchu překvapila nejen kapelu, ale i jeho samotného. No a Pete Townshend později tvrdil, že díky této explozi začal mít potíže se sluchem.(29.09.2012)

Dokument trochu postrádal děj či spád, nicméně obrázek o době a skupině si člověk udělá. Hudba je u mě za 5. Pro fanoušky či pozvače skupiny či doby je připraveno pár vtípku a to např. umyslné koktání zpěváka při stěžejní první skladbě "My Genereration", opravit také musím předřečníka a myslím, že destrukce předvedená ve studiu byla plánovaná, protože ji scénář chtěl. To opravdu byla věc kterou se skupina proslavila a proto to po nich chtěli. Proto také následuje střih na vystoupení kde jsou naopak jako beránci. Poté již pokračují nefalšovaná živá vystoupení střídaná záběry a rozhovory se začátků. Mě osobně nejvíce překvapilo jak Roger Daltrey, narcis a bejček, je přikován do pozadí a vystupuje tak skromně. Závěrem rozhodně doporučit studium poslechem alb Who Next, Quadrophenia, nedoporučuji návrat v podobě Endless Wire (2006), zhlédnout DVD "Live in Boston", a podívat se film "Tommy", ten mě jako 9-ti letého hodně ovlivnil a možná i nasměroval pryč s popíkových chapadel.(15.12.2008)

sedm hvezdicek z peti. obcas na to zapomenu, ale pak se to vzdycky. nejlepci kapela proste.(26.09.2017)

Tohle prostě bylo Alright.....(01.04.2013)