Poslední dny Sophie Schollové (2005)

"Zákon sa mení, svedomie nie."Táto dráma podľa skutočných udalostí je vážnym mementom toho, kam až dokáže dospieť spoločnosť, ak to mlčiaca väčšina nedbanlivo dopustí, do akého zvráteného stavu, v ktorom sú slová ako sloboda, či spravodlivosť iba iba nejaké smiešne, prázdne pojmy. Je to dráma o proteste (vedenom zo strany statočných mladých ľudí) proti totalitnej spoločnosti toho najhoršieho druhu, v ktorej je myslenie prísne zakázané a v ktorej je človek za vlastný názor trestaný smrťou. Z tohto hľadiska je tento film určite poučný i nadčasový, čo sa však týka filmového spracovania danej témy, tam už nadšením príliš neoplývam (považujem ho za "iba" dobré). V prvom rade si tvorcovia mohli odpustiť niektoré trápne klišé typu "ešte zostali nejaké lístky v kufri", či "posledná cigaretka pred smrťou" (obzvlášť ma irituje to neustále zobrazovanie cigarety ako niečoho v živote úžasne drahocenného, ktoré keď si človek dopraje, už môže spokojne, so šťastným výrazom tváre umrieť). Uznávam, že si film dokáže budovať celkom slušné napätie, ale na druhej strane sa akosi nedokážem stotožniť s hrdinami. Zrejme najsilnejší je film pri rozhovoroch Sophie Scholl (veľmi dobrá Julia Jentsch) s vyšetrovateľom Robertom Mohrom (presvedčivý Alexander Held), ktorý s veľmi nepríjemnou systematickosťou postupne odhaľuje podrobnosti prípadu, ktoré mali ostať utajené. Tu zaznievajú aj pekné myšlienky zo strany Sophie, prejavujúcej sa ako nielen statočné, ale aj veľmi rozumné dievča."Prosím, netrápte sa. Urobila by som to isté znova.“ "Urobili ste správnu vec. Som na vás oboch hrdý.“

„To chceš běhat před Schwabingem s plným kufrem?!“ - „Ten vezmu já.“ - „Není správné, aby tam někde Sophie…“ - „Ženy to mají při kontrole lehčí.“Ale vynesení rozsudku dopadlo na Sophii i jejího bratra stejnou vahou…Překvapilo mě, když se po vysoce profesionálním a sehraném distribuování protinacistických textů dopustila Sophie tak hloupé chyby. Pak si ovšem začala získávat moje sympatie a obdiv, které rostly. Od úvodní suverénní a propracované obhajoby až po poslední statečný pohled do kamery. Na druhou stranu, film zcela těží z mimořádně silného tématu a jeho hrdinů. Samotné zpracování historické látky není úplně dokonalé. Neviděl jsem tematicky příbuznouBílou růži, takže nemůžu srovnávat, přesto se mi při projekci nepodařilo zbavit dojmu, že některé promluvy nepůsobí až tak uvěřitelně. Mám zejména na mysli diskusi (ano, tou se výslech chvílemi stával) Sophie a gestapáka Mohrera. Z toho důvodu celkově hodnotím „jen“ slušnými 4*.„Proč při svém mládí podstupujete pro falešné ideje takové riziko?“ - „Kvůli svému svědomí.“

Veľmi pekná konverzačka a potom súdny proces. Aj keď slovo pekný sa len ťažko dá použiť. Ale tá argumentácia, ten scenár krásne dokumentuje, akými fanatikmi boli nacisti, aké pokrivené zmýšľanie a videnie sveta mali a ako ich mladáSophiejemnými argumentmi dáva dole a oni mali z toho len penu okolo úst, argument nula, len besnenie. Za letáky do lochu, aj to by bolo veľa. Ale smrť, to už fakt len špinavé režimy, ako tento alebo potom ten boľševický priniesli. Súdy bez obhajoby, vlastný advokát ziape na toho, ktorého má brániť, tam to vedie stále, keď sa k moci dostanú tí, ktorí nálepkujú, nadávajú, označujú iné názory za tie, ktoré nie sú vhodné, potom ich treba rušiť a potierať a nakoniec aj ich nositeľov trestať. Niečo také, z čoho by sa najviac tešili aj súčasní obrancovia demokracie typuJaro "prachovkou pot mi utri" Naďalebosliepočka Remišová, ktorá ani vlastný zákon nevie naformulovať, ale ajbruselskí úradníčkovia, ktoré také zákony presadzujú, lebo oni majú tenpatent na pravdu.

I v Německu byli někteří proti Hitlerovi a proti válce. Jednou z nejznámějších postav je Sophie Schollová, která byla členkou nenásilné organizace Bílá růže. Organizace tajně připravovala a roznášela letáky s pravdivými informacemi o válce... velké ztráty na východní frontě, vyhlazování Židů apod. To se samozřejmě nacistům nelíbilo a po Bílé růži tvrdě šli. Silný námět tvůrci dokázali proměnit v silný snímek. Největším plusem je mimořádný výkon Julie Jentsch, ta zahrála Sophii Schollovou autenticky a naprosto uvěřitelně. Vrcholem filmu jsou její výslechy s vyšetřovatelem (rovněž skvělý Alexander Held), kdy se oba snaží jeden druhého přesvědčovat o vlastní pravdě. Když divák zná celý kontext a ví, jak to bylo, vyzní celý výslech o to silněji. Je zajímavé, že Julia Jentsch dostala hned v následujícím roce zajímavý protiúkol v našem filmu Obsluhoval jsem anglického krále, kde pro změnu Hitlera zcela nekriticky milovala. :-) Poslední dny Sophie Schollové jsou výborným filmem s dobrým námětem, kterému nemám moc co vytýkat… čtyři hvězdy.

Válečné politické drama, které pojednává o neohrožené a odvážné německé studentce a jejich kolezích, kteří se mírumilovně postavili nacistickému režimu.DĚJ:V Mnichově v únoru 1943 seSophie Schollovápřipojí k bratroviHansovia skupině Bílá růže, aby šířili protihitlerovské letáky. Při rozdávání letáků na univerzitě jsou oba chyceni gestapem. Následuje výslech u komisaře Mohra, soud předRolandem Freislerema nevyhnutelný konec.ZHODNOCENÍ:Bylo to poutavé politické drama, kde se většina děje odehrávala v konverzacích a jsou nutné jisté znalosti historie a poměrů v nacistickém Německu. Ten soudce Freisler byl pěkný zmrd a doufám, že po válce skončil na šibenici.
Film je komorní, intenzivní a velmi silný díky skvělým hereckým výkonům (Julia Jentsch jako Sophie je výborná). Nejlepší jsou scény výslechu a soudu, kde se ukazuje odvaha mladých lidí postavit se systému. Žádné velké akce, jen dialogy a morální síla.
Velmi dobrý film o odvaze, odporu a ceně, kterou museli zaplatit ti, kteří se nebáli říct pravdu.