Pod sluncem Satanovým (1987)

Bernanosův román mě v mládí neupoutal, byť jeho ústřední myšlenky mě občas straší dodnes. Pialatovu verzi, srdce- i mozkorváč pro věřící i neznabohy, považuji za zcela mimořádné filmové dílo. Na pátou hvězdičku si netroufnu, abych se neprovinil přílišnou pýchou. Namísto toho připomenu slova pana děkana: "Lidské nitro je dnes toliko bojištěm pudů. Mravnost? Jen hygiena smyslů. Pokušení - nic než tělesný chtíč. Lidé chtějí jen to, co přináší slast a užitek. V tomhle světě nemá světec co dělat - prohlásí ho za blázna."

Spirituálna cesta človeka za duševnou obrodou alebo jeho duševný rozklad v spojení s tragédiou života? Inteligentný, ale pre bežného diváka pomerne náročný film, plný dlhých dialógov a zložito vytváraných myšlienok. To všetko dohromady spolu so všadeprítomnou pochmúrnou, šedivou atmosférou vo mne vzbudilo pocit dusivého, mysteriózneho tajomna, ktoré vo filmoch vídam iba zriedka, a to sa cení.80/100

Hmmm. Čo asi viedlo pána Bernanosa napísať tento román !. Priateľstvo s kňazom ? príbeh z vidieku ? vypočutý kdesi na potulkách po francúzskych vinárňach ?? Čo viedlo jeho myšlienky ? či ono poznanie, že"to čo sa skrze Boha vo svete deje, je len málokedy to, čo ľudia očakávajú ?"Sandrine hrala príliš divadlovo. Gérard v nezvyčajnej filmovej roli, ale bol dobrý. Za tu spústu "postfilmovej depky" strhávam , inak dobrému filmu, jeden bod :)

Inteligentní a pro běžného diváka velmi náročný film. Dlouhé dialogové scény plné útrap a emocí by se spíše hodily na divadelní prkna, ale v takovémto provedení, tedy v reálném prostředí, toto význačné dílo dostává daleko více na atraktivnosti. Texty jsou ale tak myšlenkově složité, že mnohý divák v tom bude postrádat alespoň nějaký smysl. V mystických záležitostech se totiž jen tak někdo nevyzná a tak těžko posoudí tragédii života kněze Donissana, kterého výborně ztvárnil Gérard Depardieu. Natočit nezfilmovatelné literární dílo je ohromná výzva a ten kdo se toho zhostí má sakramentskou kuráž. Jak se mu to povedlo mohou nejlépe ohodnotit samotní věřící.

Videl som tisícky filmov, no niečo také nudné a nefilmové som ešte nevidel. Celý čas tu len postavy prednášajú svoje texty, ktoré sú o totálne hovne (s prepáčením), navyše neskutočne teatrálne, že to už nepôsobí ani ako divadelné vystúpenie, ale ako Hviezdoslavov Kubín - odmlky, pohľad upretý do prázdna... a až na to, že občas niekto z čista-jasna zomrie, tak sa celý film nič nedeje. Tak takéto pseudoumenie si, milí Frantíci, strčte viete kam.