Policie (1985)

Pokus o "realistickou" kriminálku; bohužel zůstalo jen u toho pokusu. Zpočátku film upoutá, Depardieu hraje skvěle a člověka zajímá, co se bude dále. Bohužel po půlce tvůrcům evidentně přišlo, že je jejich film asi málo umělecký – začínají se vršit podivné dialogy (minimálně teda v nepovedeném VHS dabingu), zvláštní jednání postav (proč propustí Marceau z vězení?; proč těm Arabům ukradne peníze?; proč se do ní Depardieu tak náhle zamiluje?; atd.) a stává se z toho dost nuda. Ke konci to opět začně být chvíli zajímavý, ale úplný závěr je definice slova antiklimax. Nelituju toho, že jsem to viděl, ale žádný extra zážitek to pro mě nebyl. 50%

Svým způsobem kapánek kontroverzní snímek ve svém podání ryze francouzské kinematografie. Je to něco jako podobenství policejního vyšetřovatele v atmosféře kapánek drsnějšího noir a francouzské nové vlny. Jeho vyšetřovatelská zásadovost, mnohdy překračující policejní hranice, je nabourána femme fatale, kdy je neochvějně odhalena jeho lidskost v charakterových slabinách. Celý koncept se snaží nepřekračovat jasně dané hranice a je veden frustrujícími konverzacemi, takřka kulometným tempem. Navíc naprosto bez soundtracku, čímž je opodstatněn takřka až ryzí realismus. Příběh je rozdělen na dvě poloviny. První polovina ukazuje policejní práci v celém svém spektru ve snaze nabourat obchod s drogami a druhá nerozvážnost daného policajta poté, co se zamiluje do ženy obchodníka s drogami, čímž atmosféra škrtá o romanci, ale tak je tak pevně držena na uzdě, že se toho vůbec nedosáhne. Byť se to nezdá, příběh je skutečně plnohodnotný, jen na tradiční policejní film neobsahuje napětí v rámci pronásledování, honiček či přestřelek. Určitou živost to však přesto má a to právě vlivem dobře stavěných dialogů. Tady nejde ani tak o případ, jako právě o policejního vyšetřovatele a jeho skryté charakterové protiklady. Skrytý naturalismus a takřka až polodokumentární rozhraní tak osloví spíše jen určitou skupinu diváků.

Naprosto odfláknutý film, vztahy mezi postavami nefungují, když dělám policejní drama se stokrát vytvořeným námětem, tak by herci, atmosféra filmu a scénář, dialogy měl na mě působit jako magnet.  Například některé Belmondovy kriminálky takto působí- třeba Muž z hor, Samotář, Profesionál, Strach nad městem, zkrátka kvalitní bijáky. Tělesný a dušení šarm herečky Norii je na bodu mrazu. A Depardieu zdá se zapomněl na Poslední metro a Ženu od vedle.  Tohle je zaprášená kriminálka, která se nehodí ani do zaprášeného videa. Souhlas se Snorlaxem.

Již tak příliš necelistvý snímek dále tříští Depardieovo intenzivní herectví: měl jsem dojem, že v každé scéně hraje (ovšem naprosto věrohodně) někoho úplně jiného než v těch předešlých. Snad právě to by bylo tím nejcennějším, co tento film přináší. V tom, abych se těšil na tu pokaždé novou polohu, další, nečekanou fazetu mnohostranné osobnosti mi ale zabránila vedle toho, že se jeho postava neproměňovala souvisle, i nenápaditost celého příběhu.

Darovanymu koni na zuby nehled: dyvko jsem dostal v jakymsi eshopu za priplatek asi 9 korun ke zbytku nakupu. Vsechny ostatni filmy v dany nabidce mi prisly jako shit, tady jsem ocekaval oblibenou retro atmosferu Parize 80. let, viz Prohnili s P. Noiretem nebo 80kova britska krimi serie Dempsey a Makepeace (ta samozrejme z Londyna). Tak predne, film je o nicem, ALE.. Neni to akcnak s honickama po zasly Parizi, je to spis konverzacni drama, coz zni na první pohled jako velky minus, na druhou stranu na Depardieau a Marceaouvou se dobře dívá, a hlavni tema „neco jako laska, a jak vznika“ aneb femme fatale, co dokaze zblbnout hromadu chlapu, staci jen se jen mihnout nekde, kde je vic lidi.. To je taky ze zivota. Stopaz je pomerne dlouha (asi 110 min), ale uteklo to rychle, film řekl, co chtel, tezko rict pro koho byl urcen, ale ztrata casu to nebyla. Maly plusy? Netuctova S. Marceau a policejni nasili na stanici (nekdy oboji propojeno dohromady).