Počasí na zítra (2003)

Jednoho dne zmizel do kláštera, aby utekl před komunistickým režimem. Po letech se vrátil, octil se v kapitalismu a všechny jeho děti se mezi tím ocitli namočení ve svinstvách různého kalibru: jedna dcera užívá drogy, účastní se zvrhlých sexuálních večírků, další vystupuje v TV jako hrdinka stejně zvrhlé reality TV-show a syn je aktivní v politice jako manipulující volební kandidát. :o) Jak už zde někdo jiný zmínil, vyloženě vtipnými nebo černohumornými momenty tenhle film zrovna neoplývá tolik, jak by jeden očekával, a plyne spíše jako drama, kterému ovšem nechybí nadhled a mnoho atraktivních prvků (už hned úvodní hudební číslo mě velice upoutalo). Ale když zjistíte, jakým způsobem se panu tatínkovi podařilo všechny tři děti z toho bahna proti jejich vůli zachránit a teď se všichni setkávají společně (a jak! :)) v jedné zahrádce, jde o skutečně skvělé černohumorné vyvrcholení filmu. Tenhle film měl za mě výborný spád, zůstával jsem pořád v očekávání, co přijde dál a jak se situace vyvine, a ač bych mohl vytknout některé jen povrchně zpracované postavy blížící se místy až ke karikaturám, určitě nemohu zavřít oči nad silným přesahem a myšlenkou s kritickým záběrem na společnost (ať už vládne socialismus nebo kapitalismus, lidi jsou včetně jistých špatných vlastnostní prakticky úplně stejní), která z tého hořké komedie vane. A taky je nemohu zavřít nad tím, jak mi po čase opět dobře padlo vidět mimo starších filmů i jeden velmi dobrý film naopak ze současnosti... oddechový a zároveň pořád kvalitní a smysluplný.„Chtěl bych ti pomoct...“:)80%

Já nevím. Myšlenka byla hezká, film ohromě zajímavý, ale jinak se to hemžilo nechutnými a pro publikum naprosto nevhodnými scénami. Nemyslím si, že by tam byly potřeba. Jinak ale zahráno skvěle a nápad dobrý. Ale jako kritika dneška si myslím, že je to dost přesné a míra nechutnosti bohužel s největší pravděpodobností odpovídala.

Na můj vkus se tady příliš jednostranně tlačí na pilu u zkaženosti dětí hlavního hrdiny, takže jejich postavy působí dost ploše a klišovitě a dialogy jsou občas trochu křečovité. Film nicméně nenudí a Jerzy Stuhr je své roli výborný. Nebýt jeho úvodního účinkování v křesťanské kapele, nejspíš by si film ode mne tu čtvrtou hvězdičku nevykoledoval:-)

"Olinka věří v prachy, Kinga v internet a já v kandidátku číslo 6." Polsko je zkrátka věřící země. Ovšem kdybych se já po nevinným sedmnáctiletým joggingu vrátil domů a zjistil, že jedna dcera fetuje, druhá hraje v pornu a syn je politickej prostitut, tak bych v tom asi nehledal svou chybu. Táta Kozioł to se svou odpovědností za stav věcí taky moc nepřeháněl, ale snažil se to napravit a jeho způsoby řešení problémů mě hodně zaujaly. Zejména použití volebního praku. Navíc jsem z toho cítil jistou naději a optimismus, což jsou ingredience, který mi prostě chutnají. Takže jsem si nakonec rád zazpíval s typickým polským věřícím: Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare, Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare.

Kdo někdy neměl chuť všeho nechat a aspoň na čas zmizet? Hlavní postavě se to povede a když se vrátí nedobrovolně zpět tak se nestačí divit. Tak dá aspoň poněkud drasticky "dohromady" životy rodinných příslušníků a znovu zmizí. Jako komedie to úplně nefunguje, částečně jako satira. Ta dramatická poloha je mnohem zdařilejší. Určitě film dává prostor k zamyšlení.