Panenství a kriminál (1969)

Jedná se o jediný film, který režírovalVáclav Lohniskýa to velmi zdařile. Černá satirická komedie o falešném nařčení ze znásilnění. Ve skutečnosti se ale jedná o narážku na snadno manipulovatelnou společnost i vykonstruované procesy. Tenhle film prostě bavil. Závěrečná hláška o svědomí a kriminálu to jen podtrhla. Jen pro zajímavost, herecký debut si zde odbylJiří Vondráček

"Mami kluci říkali, že to tatínek nebyl...To všechno jsou pomluvy, už nemáte tatínka moji broučkové..."Nemohu si pomoct, ale dneska by se z tématu křivého obvinění ze znásilnění asi těžko dala udělat komedie (ač hořká). Koncem šedesátých let byl svět přeci jen si trošku jinej. To stačilo, aby se za kameru postavil (v režijní premiéře) Václav Lohniský a před kameru pak (ve vší své bujaré komičnosti). Vladimír Menšík Neříkám, že to po herecké stránce není docela hezká "menšíkovina", ale nějak mi ta rozvernost k zmiňovanému vážnému tématu úplně neseděla.

Vyborna a vtipna letni komedie z maleho mestecka/vesnicekde exculuje pan Menšík, Hlinomaz a Augusta…i jini. Aneb pravda vyjde na jevo a jak funguje takova vesnice a lide v ni? Prece kam vitr tam plast! A co vsecko muze znamenat takovy maly vylet jednoho uvedomeleho kandidata na predsedu do prahy s nezletilou neteri. Dalsi film u ktereho je opravdu ŠKODA, že se ns obrazovce skoro neobjevuje…Aneb chaty na Sázavě. Oficialni  text distributora je uplne mimo budku…

"To víte, my dědkové chodíme spát se slepicema."Všeobecná úcta, ktorú v domovskej obci požíva obľúbený vedúci drogérie Menšík, sa nečakane rozplynie, keď ho z násilnej deflorácie obviní vyzývavá šestnásťročná neter Žulová. Proti rozbehnutej policajno-súdnej mašinérii nemá veľkú šancu a verejná mienka sa pohotovo obracia podľa aktuálnej situácie, takže sa z nominanta na starostu stáva obratom opovrhovaný smilník patriaci za mreže. Vynikajúca mierne nahorklá komédia, jediný režisérsky filmový počin Václava Lohniského, skvele obsadená, okrem už spomínaných je radosť sledovať napríklad příručího Vondráčka, policajta Hlinomaza, milenku Slunéčkovú, fiškáľa Augustu alebo sudcu Velena. A nemôžem si pomôcť, ale napriek tomu, že sa film jasne odohráva v našich končinách, tak témou aj použitou hudbou vo mne vyvoláva francúzsky dojem. Za štyri o polnoci zohrievané rizotá."Nemyslete, my taky nejsme ze dřeva."

Zachraňuje to Menšík. Bez něj by to byl průser. Překvapivě příjemná Adamová. Řekl bych, že je to její nejsympatičtější výkon v dějinách. Symbolika: 32:14, 32:20 – nezbytná rekvizita – globus v dívčím pokoji jak z muzea přírodovědy. „Lohniskej, chceš si zkusit natočit film? Dobře, ale musíš tam narvat pořádnej globus a vesmír!“; 35. minuta a extrémní odrhávačka o vesmíru: „My jsme děti 20. století, my máme krásnou budoucnost, z nás každý jednou do vesmíru poletí, budeme žíti jenom pro radost. Až se budem vznášet mezi hvězdami. Vesmír bude patřit nám…“ Melodie připomínající budovatelské písně počátku 50. let. Je zajímavé, že do vesmíru nelétali nejen děti 20. století, ale nelétají tam ani děti 21. století. Scénárista Ráž a Lohniský by to měli vysvětlit. A nebudou tam létat ani děti 22., 23., 24. a ani žádného jiného století!; 56:30 – Menšík, merkel sign. Neuvěřitelná vesmírná vodrhávačka zazní ještě jednou před koncem filmu, kdy ji pějí ožralové vracející se z hospody. Výuka správného vyjadřování: „Sakra, co jsem to chtěl. Pastu na zuby.“