OUCA - (NE)SKUTOčNí PRíBECH (2022)

Kdyby mě to překvapilo, dal bych o bod víc, ale takkovíto mudrci jsou všude, i v malé moravské vísce, kdy žiju. Odpomoc je pouze ta, že je nesmíte nechat rozmluvit. Když se dostanou do tranzu, pak zbývá jen útěk. Zde jsme se možná dostali poměrně daleko (Slovensko za Hitlera, holocaust a pod.) - ale to je právě důvod, proč jsem dal tři hvězdy. Pokud chce tato republika dělat dojem, že je demokratická, pak se musí vypořádat s každým excesem vůči demokratickým zásadám na demokratické, nikoli a nikdy na kriminální bázi.

Myslím, že Willy už shrnul vše podstatné. Ačkoliv nesleduji současnou tvorbu (a tu CZ/SK už vůbec), tak tento hraný "dokument" se nemá za co stydět a snad brzy získá větší pozornost médií i diváků. Zatímco na kdejakou soudobou číčovinu je reklama snad úplně všude, opravdu kvalitních filmů a seriálů si většina lidí ani nevšimne a hlavně je nedokážou ani docenit (soudě podle zdejšího hodnocení). Peter odvedl opravdu skvělou práci a za málo peněz (alespoň předpokládám) natočil hodně muziky. Už teď se těším na dvojku a protože lidská hloupost je nekonečná, mohl by podobné skvosty natáčet klidně každý rok (kdyby finance nebyly problém), protože nápadů na pokračování by se našlo docela dost. Nezbývá než doufat, že si podobných projektů všimnou velcí hráči na trhu (lineární TV a VOD služby) a tvůrcům bych přál, aby se tyto snímky a dokumenty dostaly k co nejširšímu publiku.

Místy dost trefná reflexe covidové doby a její toxicity, vyhrocených názorech a nepřehlednému množství konspirací okolo naprosto všeho s ní souvisejícího, které i ta amatérská mockumentární podoba upřímně celkem sluší a občas dokáže vytvořit i výstavbou propracovanější záběry. Ono co si budeme, ale covidová karanténní kinematografie se na podobné podmínky často musela omezit i v profesionálních podmínkách, takže ta forma dává smysl tak jako tak. Problém ale vidím v tom, že to honí mnoho zajíců a chce být komplexní tvrdou satirou vůči všem konspiračním teoriím a konspirátorů, což by šlo líp, kdyby se vynechaly vážné momenty (konec obzvlášť) a vydalo se to spíše směrem do absurdna. Taky to jde o to hůř, když si postavu, skrze kterou konspirace prezentujete, vyberete takovou, která věří naprosto všemu bez nějakého pozadí. Na střední jsme s kamarádem mnoho konspiračních komunit zkoumali, bavili se nad nimi a přitom zjišťovali, jak vůbec fungují. A o nemalém počtu konspirátorů se dá říct, že to nejsou vyložení šílení idioti, ale lidi, jejichž inteligence se ubírá směrem k propojování informací z různých alternativních zdrojů a naprostému odmítání "mainstreamových". To pak vede k tomu, že existuje mnoho konspiračních "skupinek", které něčemu věří, něco si vykládají jinak, někdy do toho vpadá i náboženské pozadí... A z toho vychází tak masivní škála odnoží typů věření v konspirační teorie, že to chce, pokud to zároveň má být i vážné, hluboký psychický podklad pro takto názorově založenou postavu., která to jako jediná taková má vést. Kvůli tomu pak Ľubošovo jednání působí někdy nechtěně jako na sílu vytvořené, zvlášť když dceři "radí" s domácími úkoly. Tam se do konspirací okolo covidu a vakcíny zničehonic zaplete holokaust, přistání na Měsíci, reptiliáni, Židi, plochá Země a na něco z toho se odkáže ještě v průběhu filmu znova, navzdory tomu, kde se u něj vzalo ještě tohle. Protože víc, než symbolické poukázání "tohle jsou nejslavnější šílené konspirace" z toho pro popis postavy neleze. Je mi jasné, že šlo o výsměšnou reflexi antivaxerských a konspiračních názorů, vzniklé ještě za covidu, ale v téhle podobě zůstává dost roztříštěná s tak moc jasným adresátem, že se pak dá pochybovat nad tím, jak moc velký existenční smysl tenhle film má. Jako audiovizuální kronika (nejen) tehdejších názorů budiž, ale vzhledem k technice předčítání a doslovného přebírání primárních zdrojů vyvstává spíš otázka, nakolik to je navíc, když na primární zdroj narazíte a zabavíte se nad ním častěji, protože padne pod ruku mnohem běžněji. Výsledek OUCi pak je takový, že názorově spřízněné pobaví, nespřízněné naopak neskutečně vytočí, zrcadlo nenastaví, jelikož stojí na výsměchu a jako reflexe konspiračních teorií je působivý její zahuštěností, ale zároveň k tomu nepřidává nic navíc. Čeká mě brzy premiéra dvojky, tak jsem se nejprve podíval na jedničku, abych věděl, na co to vlastně lezu, ale vzhledem k tomu, že je u ní v žánrech ještě krimi, tak čekám (a doufám), že už se to vydá víc směrem do absurdna. Popravdě, k čemu jinému ta obří zahuštěnost a komplexní nesrozumitelnost celistvé existenci všech druhů a odnoží konspirací, vede? 3*

Sympatický počin Petra Pavlíka, ktorý sa nám snažil namiešať koktejl toho čo beží v antivaxerovej hlavičke. Až po dramatický záver sa však vezieme na vlne názorov jedného dezoláta, ktorá rýchlo omrzí. A to aj preto, že okrem očkovania sa rozhodol, akoby na ruku mainstreamu, vniesť do diela typické bláboly o plochosti Zeme či pochybovanie o holokauste a dokonca chem-trails. Zo všedných dní sa nás snaží vymaniť epizódou o zháňaní covidpassu nelegálnou cestou. Výpaly ako cesta do Viedne kde sa nevie dohovoriť, resp. pokec s políciou sú trošku naivne vsadené do príbehu a uberajú odvážnemu počinu body. Naopak, poteší záverečné vytriezvenie, ak sa to tak dá nazvať, aj krásne prepojenie so začínajúcim vojenským konfliktom, ktoré je akoby živnou pôdou na ďalšie výlevy dezoláta. Vyzerá, že v nich bude pokračovať, ale asi bude miernejší.

„Slovenský film Ouca, který vám teď nabízíme, nastavuje nemilosrdně zrcadlo konspirátorské společnosti, v níž je nepodložená pochybnost a směšný protest za každou cenu alfou a omegou života. Snímek natočil v roce 2022 režisér Peter Pavlík."Ľuboš je nevzdelaný nezamestnaný ťulpas, tráviaci príveľa času na internete, kde sa v svojej sociálnej bubline bez kritického protinázoru utvrdzuje s rovnako postihnutými jedincami o svojej praude, ktorou navyše otravuje život svojej sestre a jej dcére, v ktorých domácnosti aktuálne počas kovidovej pandémie parazituje. Používa pritom cudzie slová, ktorých skutočný význam poriadne nepozná a teatrálne demonštruje vlastnú domnelú intelektuálnu nezávislosť a niekoľkolevelovú nadradenosť. Film je niekedy smiešny, niekedy trápny, často nudný a hlúpy, čím dokonale vystihuje život týchto ľudí. Pravidelne mi pri jeho sledovaní bolo nepríjemne a hovoril som "to snáď nie, to už preháňa", no potom som si spomenul na reálne podobne zamerané osoby či internetové diskusie a musel som konštatovať "nie, nepreháňa". Atmosféru doplňujú fejkové citáty. V závere to na moment vyzerá, že by mu mohla osobná skúsenosť pomôcť, ale on len plynulo preskočí na novú aktuálnu tému, pri ktorej opäť pohotovo prekukol ako mu chcú klamať. Filmársky to pripomína roztrasené youtubové video natočené na smartfón bez statívu, akurát s lepším strihom. Film nikoho nepresvedčí prestúpiť na opačnú stranu barikády, jednak z dôvodu už spomínaných uzavretých bublín, a tiež aktuálnej politickej situácie na Slovensku, kde tvárni politici s vidinou zisku hrajú podobne názorovým ľuďom na ich strunu, prípadne sú aj oni sami presvedčení o praude. Za štyri rúška pod nosom.“Máš tam chybu.” “Kde?” “Všade.”