Babylon (2022)

(Recenze dne 10.05.2026). Velmi krátce: po deseti minutách jsem se rozhodl na snímek zcela zanevřít. Film musí na začátku především zaujmout, aby se na něj divík rozhodl zaměřit svoji pozornost. Nemá cenu počkat více než čtvrt hodiny, zdali se z něj nakonec nevyvine costi zajímavého a umělecky podloženého. A jelikož k onomu prozření nedošlo, zejména vlivem nechutnosti a skoro až negativně éterické odpornosti, zvolil jsem si jít cestou bezpečného vypnutí díla předtím, než by se mi udělalo slabo (...). Zde ani nebudu dávat nějak výrazné hodnocení, pouze si Babylon označím jednou hvězdičkou a půjdu dál. Nechte si, prosím, lidově řečeno zajít chuť, pokud tedy nemáte odvahu sledovat ženu močící na tlustého chlapa a sperma stříkající obrovskou nafukovací zvětšeninu mužského pohlavního orgánu. K čemuž opravdu došlo během první čtvrthodiny. Asi jsem zkrátka příliš konzervativní.

Chcete recept na propadák? Stačí hned v úvodu zhnusit diváka tím, že do prvních 10ti minut strčíte slona, jak kálí na člověka, ženskou jak močí na chlapa, či Sodoma Gomora Hollywoodské hrátky s análními kolíky. To už je kinematografie na tom takmorálně špatně, že tohle se nám cpe do kinofilmu? Když budu chtít takové scény, tak si pustím fekál porno, že? Fuj! Režisér se nejspíš chtěl svézt na oplzlé vlně filmů typu Vlk z Wall Street (ta snaha, podat to touhle formou, šla hrozně moc vidět), ale tentokrát to u diváků už nevyšlo. Naštěstí. A přitom je škoda, takhle si řezat pod sebou větev, protože třeba takové scény jako je točení prvního zvukového filmu, nebo sháňka kamery než stihne zapadnout slunce kvůli důležitému záběru, byly fajn (když se to zrovna nekombinovalo s WTF scénami typu souboj s hadem). A protože mám nějakou hrdost a slušné vychování, tak i sebelepší film takové zvrácenosti a zbytečné vulgarizování prostě zabijí a už se to ze země nezvedne. A pak je tu ještě jeden dost výrazný negativní faktor a tím je Margotka. Ano, nebudu lhát, strašně tu pizdu nesnáším, je mi silně nesympatická, ale ta jejímaximálně otravnápostava to ještě násobí. Okamžitě jsem si díky ní vzpomněl na hru Walking Dead: Saint & Sinners 2.  Aby jste rozuměli, tam máte krom jiných zbraní takové kovové rukavice, kterýma můžete zombii uzemnit pěstí do tlamy. A ještě lepší je, když ji jednou rukou chytíte za hlavu a držíte a druhou rukou v pěst jí tu její držku rozmašírujete. Tak na to jsem si vzpomněl u postavy Margotky. Červené hodnocení mě už ani nepřekvapuje, když amorální DiCapriův Vlk ho má taky. Naprosto zasloužený propadák. A už se prober Hollywoode, fakt nejsem zvědavý na to, aby jsme se principem salámové metody dostali v kino áčkách k (explicitně podaným) nekrofilům.

Pak jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm misek, přišel a mluvil se mnou: „Pojď, ukážu ti soud nad velkou nevěstkou, která trůní na mnoha vodách, s kterou králové země smilnili a jejímž vínem smilstva se opíjeli obyvatelé země.“ Odnesl mě v duchu na poušť. A viděl jsem ženu, sedící na rudé šelmě, plné rouhavých jmen, se sedmi hlavami a deseti rohy. Žena byla oblečena do nachu a šarlatu, vyšperkována zlatem, drahým kamením a perlami. V ruce držela zlatou číši, plnou ohavností a nečistot svého smilstva a na čele měla napsáno jméno tajemného významu: „VelikýBabylón, matka nevěstek a ohavností na zemi“. Viděl jsem, že ta žena je zpitá krví věřících a krví Ježíšových svědků. (Zjevení svatého Jana 17,1-6) Film byl jiste zamýšlený jako pocta Hollywoodu, ale fakticky vyzněl zcela opačně, ukázal pravou tvář "továrny na sny." Scéna se slonem a hadem je nezapomenutelná, ale to je na tak dlouhý film málo.

Asi takto, začiatok bol desný, ale ak bol cieľ nezapadnúť do zabudnutia, tak ok no…
Margot úplne iná pozícia a bavila ma v nej asi viac ako Tonya. Nie som vyslovene fanúšikom Brada, ale tu ma potešil. Calva nevýrazný a osobne ma zaujali osudy vedľajších postáv.  Celkovo zaujímavý pohľad na nástup zvukového filmu, ale viac ma bavili klasika Spievanie v daždi a The Artist. Oceňujme, ako mnohí ďalší, natáčanie prvej zvukovej scény.

Když se řekne starý známý "Don't believe the hype" často se mi vybaví kromě jinýho tenhle film. Příliš to na mě řvalo, že to chce bejt velký a zajímavý, ale to všechno jenom na efekt. Obsahově relativně plochá věc s vyjímkou sympatický postavy Jacka Conrada, který se velice povedeně zhostil Brad Pitt. Film působí jako dárek hlavnímu proudu. Po názorech z mýho okolí se zdá, že věnuje širší mase pocit, že si může smlsnout na sofistikovaný věci, kterou ale ve skutečnosti zas tak moc není. Vizuál ale v pořádku.