Otec prasátek (2006)

Řekl bych, velmi povedené zpracování. Volba hereckého obsazení ve spojení s celkovou kulisou filmu a kostýmy je vskutku vydařená. Krásně zvýrazňuje jednotlivé postavy a ulehčuje tak divákovi, aby je lépe pochopil. Dám za příklad třeba atmosféru kolem akademiků ve filmu, z kterých jen čpělo "jsem v pohybu, abych přinesl hlavu od zajímavosti A k zajímavosti B" - tak jako skuteční akademikové. Přesně toto umí v knížkách i Pratchett. Jeho mistrovské spojení obyčejných věcí a lidí, v relativně obnošeném kabátku, do víru, který stáhne kdekoho, je opravdu ikonický a nemá dle mého názoru ve světě moc obdob. Když to pak člověk spojí s bohatou fantazií, tak může i malý člověk vyprávět příběh, který nás všechny pohltí. Toto se autorům daří skvěle dodržovat, avšak na úkor opravdu dlouhé stopáže. Bohužel se jim toto úplně nepodařilo vyladit. Možná by to chtělo příště trochu zvolnit v natahování času některých postav. No je to velmi těžká otázka, protože bez tohoto by to zase úplně nemusel být Pratchett. Za mě, jakožto velkého knižního fanouška, to bude 9/10.

Ač veliký fanda Pratchetta, musím ubrat dvě hvězdy. Jednu za přepálenou stopáž a druhou za vyloženě slabý a chaotický začátek. I výběr z knih, které Pratchett napsal nebyl nejšťastnější. Našlo by se více knih, které by šly zpracovat jednodušeji. Co v každém filmu, který vznikl podle jeho díla chybí a co se na plátno nikdy nedostane je Pratchettova slovní ekvilibristika a jemné narážky, které by se však daly zfilmovat jen velmi obtížně. Skvělý Smrť a krásná Michelle Dockery.

Jsem britfil. Britská literatura, hudba a především anglický humor, to vše je mi velmi blízké. I proto mě vždy mrzelo, že jsem nepřišel na chuť Terry Pratchettovi. Přitom ingredience ze kterých tvořil, jsou základním stavebním kamenem většiny z toho, co mám moc rád. Fantazie, morbidní, ale chytrý humor smíchaný s mytologií často absurdním způsobem. A přesto mají tyto příběhy silné sdělení s přesahem. Specifický humor Terry Pratchetta mi v knižní podobě nesedne a ani ve filmové podobě to není úplně ono, přesto oceňuji spoustu dobrých nápadů, hravost a momenty, kdy autorovi není nic svaté a střílí si z kdečeho...třeba jen jméno zabijáka Ča snač aj, nebo skřítek Plešoděj. V češtině to nevynikne, ale i tak ... .  Scény Smrtě jsou taky fajn, jen je to občas zdlouhavé, infantilní a na efekt. Jakoby se autor rád poslouchal a nevěděl kdy ubrat a vést příběh přímočařeji. Pro samé blbůstky se děj posouvá tak nějak trhaně. I proto nabobtnal do takové stopáže. Přesto je v Otci prasátek mnoho, mnoho dobrého.

Smrť so sluhom Albertom a vnučkou Zuzanou zachraňujú pred psychopatickým vrahom (Časnačajom) tlsté prasa (Hogfathera) niečo ako nášho Mikuláša. Jedno z mnohých diel zemeplochy Terryho Pratchetta pri ktorom bolo vidieť že rozpočet na to bol dosť obmedzený a tak Smrťová lebka bola asi z polystyrénu, ale som rád že aspoň niečo z tohto úžasného fantasy sveta bolo sfilmované. Trošku to bolo dlhé, niekedy až nudné ale na Smrťových hláškach a fungujúcom svete zemeplochy sa dobre zabavíte.

Vtipný fakt - scéna kdy Smrť vrací život dívce na schodech s komentářem "Není lepší dárek než budoucnost" je očividně narážka na pohádku Little Matchstick Girl od Andersena. Pohádka končí tím, že dívka umrzne ve sněhu. Pratchett nám tímto asi chtěl říci "Cože, tomu vy usmrkanci říkáte konec pohádky? Takto má končit pohádka"