Omicron (1963)

Do dnešního dne jsem viděl jen jedno italské sci-fi a tím byloŘíkali mi Džigu. A Italové opět příjemně překvapili. Snad i díky tomu, že jsem včera viděl tématicky spřízněnou, ale vyzněním naprosto odlišnouInvazi lupičů těl, byla pro mě první půle Omicronu velká zábava. "Vyser si voko, ty sproťááááku!"Probudil jsem inteligenci! Konečně ovládám řeč mé bytosti!To jsou první nahlas vyřčená slova Omikrona, vesmírného invadera. Je tedy zřejmé, že invaze na Zemi může probíhat i s nadhledem a vtipně; trefovat se u toho do různých aspektů (nejen)tehdejšího života. O něco podobného se později pokoušel i O. Lipský, ale tehdejší barrandovští cenzůrníci mu scénář tak proškrtali, že z něj zůstala jensměska anekdotických obrazů. Těžko říct, jakým výzvám musel čelit Ugo Gregoretti, ale jeho film působí podstatně kompaktněji a odlehčeněji. Bohužel pro mě, se rozhodl promíchat sci-fi a komediální složku s něčím, co mě ve většině filmů nebaví. Revoluce, stávky, stávkokazové... . Naštěstí to nebylo vysloveně rušivé a tvůrce se zdržel většího moralizování. Vlastně to v některých ohledech trefně zapadlo do kontextu doby a posloužilo pro sociální přesah... . Ale ať si odbydu tu trošku kritiky, díky které plný počet nedám. Občas jsem se nudil a příčina proč "se to zvrtlo", ta mi moc nesedla. Umím si představit lepší důvody, proč se Zemi obloukem vyhnout a zkusit štěstí raději naAcheronu (LV-426). Od okamžiku, kdy získal Omikron přístup k inteligenci a řeči, jsem se bavil o něco méně, ale malinkou kompenzací byl samotný závěr, který by mohl působit jako SPOILER, takže jen na vlastní nebezpečí:1."Zrušení dovolené a všech přestávek v práci...". - Schváleno.2."Zákaz lásky, mluvení a myšlení. Kdo bude trvat na přemýšlení, bude potrestán amputací hlavy".  - Schváleno. "Navrhuji amputaci i pro ty, kteří budou trvat na milování". - Schváleno.3."Zrušení emocí, vůle, dobročinnosti, důstojnosti... a dalších infekčních onemocnění pravěkého původu". - Schváleno.... .Fajn šedesátková raritka, která by jistě snesla remake...překvapuje mě, že už to Amíci neobšlehli.PS: Naskočila mi asociace k dalšífunny invaderovině, tak se o ni podělím, byť jde o velmi odlišné zpracování...jistá propojení tam jsou.

V rámci VRK nabídky jsem se tentokrát podíval na italskou scifi komedii, která nebyla vůbec špatná. Jen jsem asi bohužel viděl nějakou zkrácenou verzi, protože těch 102 minut neměla ani omylem. Příběh o připravované mimozemské invazi nabídne celou řadu humorných situací i důvodů k zamyšlení, protože nám ukáže i špatné lidské vlastnosti. Jak se například pokusit zneužít pomateného „člověka“ ke svému prospěchu. Hlavní postava se učí, ale nedokáže rozeznat dobro od zla (pokus o znásilnění, krádež, touha po smrti – vysvobození), ani se nedivím, že si nadělal docela dost nepřátel, nebo ranil lidi, kteří mu chtěli pomoci. Místy docela zajímavá podívaná, jindy to trochu nudilo – některé momenty byli zbytečně natahovány…Občas je to svědomí vážně dobrá věc...

Takový Srdečný pozdrav ze Zeměkoule po italsku - tedy s jistým sociálním až komunistickým podtextem (takže se nedivím, že to běželo u nás), kritikou církve, kritikou korporátů... Jen si tvůrci ukousli velký krajíc a honí hodně zajíců, takže to celé nakonec působí roztříštěně. A to i žánrově - začne to jako komedie, přejde to v sociální agitku, aby se to ke konci pokusilo o jakési vážné napětí. Asi nejdůležitějšími momenty jsou cca 52. minuta s naším pracovně finančním cyklem, a pak samozřejmě konec, kdy se ruší city a všechno. Ale pořád ještě je tu hlas svědomí (což se omlouvám mi tady přišlo jako neskutečně naivní řešení).

Zaujímavo vtipne podané sci-fi. Mimozemšťan Omicron v hlave mŕtveho pozemšťana, ktorý zisťuje, ako to u nás chodí. Často naozaj zábavné scénky, hlavne keď sa učí ovládať svoje telo. Zisťuje, ako menšina ovláda väčšinu, ktorá na ňu pracuje. A vlastne stačí vstúpiť do hláv tej menšiny a ovládnu celý náš svet. Netušia však, že máme proti nim mocnú zbraň.....🙂👍. 70%

Jako sci-fi crazy komedie mě to (zejména v první části) docela bavilo. Ta základní zápletka o tom, co všechno se může stát, když se mimozemská bytost vtělí do člověka, je určitě nápaditá a docela i orifinální. Ovšem postupně se to celé přelévá do takové levicově orientovaná satiry (viz obraz hamižného továrníka využívajícího Omicronových enormních schopností nebo posléze scény kolem potlačení stávky dělníků v továrně) a to mě už tolik nebavilo. Koneckonců i samotný závěr čerpá z těchto motivů, což ten původní originální nápad poněkud devalvuje.