Obývací ložnice (1969)

Dílo Spika Milligana a jeho věrných je pro nás Čechy bílým místem na mapě britské komiky (mohu odkázat snad jen na profil kolegy blooma) a z jednoho filmu si netroufám moc posuzovat. Obývací ložnice není normální film. Je výstřednější než svobodná tvorba Petera Sellerse nebo cokoli od Monty Pythonů. Je to film, který byl očividně velmi levný, přitom ale rozhazuje vtipy s marnotratností zešílevšího milionáře. A jsou to vtipy, které se střílí od boku, bez varování, vysvětlování, vesměs bez předchozí dějové přípravy. Spíš jako sled point. Soudruh Mao Ce Tung v Downing Street č. 10, papež, ucházející se o titul boxerského šampionátu, hymna "Bůh žehnej paní Ethel Shroakové"... Nejnormálnějším z celého filmu by se mohl zdát sir Ralph Richardson, nebýt faktu, že hraje titulní roli. Skutečně - hraje obývací ložnici, do níž se později několik postav nastěhuje. :o) Humoru tohoto druhu jsem nakloněn, ale udržet během Obývací ložnice šedou kůru mozkovou v provozuschopném stavu, to by chtělo delší výcvik. 70%

Absurdní komedie, které ovšem příliš směšná není, jen shluky nesmyslných pokusů o humor - na smetišti, v poušti, ve voze metra, u vody - které pronášejí různí otrhanci.

Bizarnosť, ktorá nemá vo svetovej kinematografii veľa konkurencie. Zmes absurdných scén, ,,kameňákovských,, vtípkov a hlášok a groteskných postavičiek, odohrávajúci sa v čudesnom, surrealistickom post-apo svete.

Zpočátku jsem se lekl, že to bude úplně bez děje - a fakt tam skoro žádný nebyl - ale i přesto jsem si to dokázal užít. Ten děj mi v tom sice chybí a dodal by tomu podle mě to, co tam prostě chybí, jenže jinak mě tenhle naprosto šílený sled absurdních scén a povedených nápadů kupodivu dost bavil i tak. A jelikož to bylo skutečně hodně absurdní, o to víc jsem rád, že to na mě nepůsobilo příliš přehnaně a ani se nestalo, že by se to všechno vyčerpalo, naopak, dokázalo si to udržet moji pozornost a stejné nadšení až do konce. Při druhém zhlédnutí to možná i docením víc, protože se vsadím, že mě určitě utekly nějaké vtipy v dialozích - jiné než anglické titulky k tomu zatím bohužel nejsou. Bavily mě tam i ty bizarní postavičky, i transformace některých z nich byly podle mě skvělý nápad... Prostě jsem rád, že jsem na to vůbec narazil a určitě se podívám i navíc Lesterových filmů, jelikož jsem zatím od něj viděl 3, přičemž tomuhle jsem dal čisté čtyři a zbývající dva u mě mají plný počet... 4*(27.11.2021)

Jestli jste náhodou někdy jako filmoví diváci dostali pocit, že jste snad už všechno pozoruhodné viděli, nic už vás nedokáže odrovnat a překvapit, Richard Lester se svým ojedinělým a dle mého názoru neprávem zapadlým undergroundovým kouskem může být jedním z těch, který vás hravě od prvních minut svého filmu přesvědčí o omylu. Naprosto nevídaný zážitek, originální film se svéráznou poetikou, který se velmi těžko srovnává s běžnou tvorbou a ještě hůře se popisuje, neboťObývací ložnicese prostě musí přímo vidět! :) Podivná krajina jakoby z doby před geologickým vrásněním, k tomu z jedné strany obrovský kopec vytvořený ze sbírky černých bot, na druhé straně další z bílých talířů, pod nimiž vyzvání v budce telefon, uprostřed smetiště živý televizní pořad pro jediného diváka a nad hlavami létající autovrak poháněný velkovzdušným balonem... kdepak se ale tady vzalo samojezdící podzemní metro?! :o) Ale ve světě, kde již tři roky mrtvý člověk promluví o sobě ze skladu mrtvol a živí lidé zasažení tíhou bůhvíjakých sond z věčně bělavé stratosféry postupně začínají mutovat v nejrůznější předměty, stavby nebo zvířata, se holt nelze divit ničemu a naštěstí se to vůbec nebere vážně. Žánrově ojedinělá kombinace v podoběkomediálního postapamě po celý čas dokázala upoutávat svou úžasnou výtvarní stránkou, místy až nepříjemnou atmosférou světa zpustošeného atomovou válkou, stejně tak nespočetnými vtipnými až bizarními nápady (+ k tomu velmi pěknými postavičkami zvláště z řad lidí od bývalé policie), které se ale na můj vkus snad nikdy nepřeklopily do trapností a díky jistému napětí, gradaci a zmíněné atmosféře se překvapivě ani nestalo, že by mě stihly během filmu omrzet. Nejvíc se mi na tom líbila ta převažně (k post-apokalyptické atmosféře přímo kontrastní) optimistická a pozitivní nálada hlavních postav, kteří navzdory událostem a číhajícím podivným nástrahám kolem většinou zůstávají veselí, žijí si relativně klidným životem a hodlají vykročit do dalšího života s novým dítětem i jedním zvířecím společníkem navrch. *** Trochu mě mrzí, že se mi film zatím povedlo sehnat jen s anglickými titulky, pobrat význam většiny dialogů jsem sice zvládl, ale tuším, že mi unikla spousta dalšího vtipu ukrytého právě v dialozích. Ale nevadí, protože na takový film se určitě rád někdy podívám znovu, něco jako absurdní „postapo komedii“ asi vážně jen tak nikde jinde neuvidím.[90%](24.09.2021)