Nothing Personal (2009)

„Kam deš?“ - „Prostě du.“ - „To máš stejný, jako když zůstaneš.“ - „Jak to můžeš vědět? Ty nemůžeš odejít.“ - „Proč ne?“ - „Protože seš starej.“ - „Zůstaň tady a pracuj pro mě. Můžeš odejít, kdy se ti zamane.“ - „To je pravda.“ - „Nebudu se tě na nic ptát a nebudu o sobě mluvit.“ - „Platí.“ - „Jen jedná otázka. Jak se menuješ?“ - „Na co potřebuješ mý méno?“ - „Možná ho budu potřebovat. Jak tě mám oslovovat?“ - „Jestli mě chceš oslovovat, říkej mi Ty.“Divák to s filmem nemá dlouho jednoduché. Stojí před ním spousta nezodpovězených otázek ohledně hlavní hrdinky a zároveň pocit, že tahle žena je vše, jen ne příjemná osoba, se kterou chcete trávit čas. Ale postupně, po malých krůčcích, kapitolu za kapitolou si k ní najde vztah stejně jako k muži, který jí nabídl útočiště. Film o tom, jak náročné je najít spřízněnou duši a nepřijít o ni. Zároveň překvapivě milá komorní věc, která mě postupně začala bavit. Dám slušné 4*.„Talent je vědět, kdy přestat.“ - „To je jaká moudrost! To je z tvý hlavy?“ - „Samozřejmě. Za co myslíš, že mi dali tu medaili?“

keby ta zenska mala aspon kozy a zadok poriadny, sak bola plocha jak doska. A kvalitne jej jebalo /jo, jebalo, vo Vasom
mirekdusinovskom katolicko -evanjelickom svete plnom volovani a sakrovani Martin nevoluje a nesakruje, Martin kurvuje a picuje jak chora vrana. A na vela veci sa nevykasle, ale rovno vyjebe/ : 40 %

Tušila som, čo ma asi čaká a moje tušenie bolo správne. Pomalé tempo, hypnotizujúca hudba a šum vetra, pekný vizuál (čo záber kamery, to nádherná fotka) a nemala som problém ani s hlavnými predstaviteľmi. Nepríjemné ryšavé žieňa nahnevané na celý svet a samotár zmierený so všetkým ... dvaja zvláštni ľudia, ktorí si sadnú. 3,5*

Zaujímavý snímok o dvoch introvertoch, a hľadaní spôsobu jeden druhému "nakuknúť" do vnútra. Mali na seba šťastie napokon sa im to podarilo. :). Martin mal o to väčšie, že to bolo na konci jeho života, nie každý také šťastie máva, až je to zvidenia hodné ale zaslúžené. Obidvaja herci veľa neprehovorili ale hrali naozaj dobre, a miesto kde sa to všetko odohráalo bolo neskutočne krásne zimuškavé daždivé veterné so zdravými priam interhotelovými raňajkami (až na to červené víno k langustám ... brrrr)

Netradične ponímaný komorný príbeh o dvoch stroskotancoch, ktorí si postupne a s počiatočnou nedôverou pokúšajú nájsť k sebe cestu. A o tom to je, o postupnom topení ľadovca medzi touto dvojkou a ich vzájomnom zbližovaní. Musím uznať, že aj napriek pomalšiemu tempu ma to bavilo, veľkou mierou aj vďaka uhrančivému dojmu, ktorý sálal z hlavnej ženskej postavy. Výborná vec!80/100