Neznámý v domě (1992)

Vyhorený právnik, alkoholik, sa opätovne vracia do súdnej siene aby objasnil vraždu, ktorú niekto spáchal v jeho vlastnom dome, pričom podozrivým sa stáva priateľ jeho jedinej dcéry, s ktorou ani zďaleka nemá ideálny vzťah.Belmondo, už nie najmladší,bez charizmyna akú je divák zvyknutý,nostáledostatočne svieži. Vývoj deja je priemerný, bez výraznejších emocionálnych vsuviek, aby bol v prakticky totožnom duchu v súdnej sieni uzavretý. Filozofická rovina v monológu nemá také grády, no na jeden krát táto súdna “vyvracačka” najhoršia nie je. Priemer.

Zostarnutý Belmondo hrá „nezvyčajne“ právnika na dne, po samovražde svojej manželky celé dni len pije. Žije v rovnakom dome ako jeho dcéra, ale ňou sa stretáva len zriedka. Raz večer zaznie výstrel a v jeho dome sa nájde mŕtve telo. Do vraždy je zapletený jeden zo skupiny priateľov jeho dcéry. Belmondo sa rozhodne túto osobu brániť. Dejová línia je jednoduchá, opitý právnik, ktorého všetci podceňujú, pozoruje a kladie „správne“ otázky. Ide o detektívny film, v ktorom sa Belmondo „nevinne“ rozpráva s kamarátmi svojej dcéry v spoločenských prostrediach pred súdnym procesom. Belmondo vidí veľa vecí, ktoré polícia a súdni úradníci prehliadli. Belmondov výkon je skutočne jeden z jeho najlepších. Lautnerova réžia je veľmi atmosferická, dialógy sú jemné a aj keď sa nám dej môže zdať na prvý pohľad trochu jednoduchý, je oveľa hlbší, ako sa zdá. 7/10

Wow! Absolutně nespoutané drama začínající jako avantgardní psychodrama, oscilující mezi vztahovou etudou otce a dcery a zkrachovalou postavou velikána minulých desetiletí. Obklopen luxusem otevírá francouzský advokát v podání nedostižného Belmonda hloubkovou sondu do duše závislého ale geniálního člověka ve své osobě a zároveň ho odhaluje v jednom z podezřelých. Bizarní střídání scén v úvodu filmu nahrazuje nekompromisně vypointovaná zápletka krimi dramatu odehrávajícího se v soudní síni v druhé části filmu, K tomu sarkasmus a abstrakce filmů z devadesátých let dohnaná do geniálního extrému, Nedostižná filmová lahůdka.

Nebyla to typická role pro Belmonda, tak snad proto mě to docela ukrutně nebavilo. Převážnou část filmu jenom chlastá, pak se najednou u soudu prudce rozřeční (kde všechny ty informace sebral, na dně flašky nebo jsem fakt až tolik nedával pozor??), že se v tom jeden dost ztrácí a najednou je po všem. Řekne služebné, že ho sere a jde se domů. Hmm. Jednou stačilo. Na hodnocení č. 888 jsem si moh vybrat něco zajímavějšího.

Zdvižený prst varující před závislostmi zabalený do detektivní zápletky. Záměr chvályhodný, scénář ale poněkud naivní. Jacquesi Loursatovi, který už hezkou dobu úspěšně buduje kariéru zříceniny, stačí jediná mrtvola v domě, aby se kvapem zrekonstruoval a předvedl návrat krále advokátů. A navíc mu jde o víc – chce získat na svou stranu nejen slepou madam s mečem a váhami, ale i naštvanou dceru Isabelle. Místy klopýtající příběh se celou vahou opírá o fantasticky hrajícího Belmonda, jedinou drobnou vadu vidím v tom, že jsem vraha odhadla na první pohled a pak už jen čekala, až (a jak) ho Jean-Paul usvědčí.