Nejvyšší nabídka (2013)

Konečně zase nový nápad! A noblesa Virgila Oldmana a kouzlo Claire je prostě nadpozemské. A jak jinak se může seznámit člověk s OCD než s jiným co má ten samý problém. I přes tu noblesu to ale je podvodník. A ač to vypadá jako "laciný" romantický film, nakonec se ukáže, že i Claire je podvodnice a právě to nadpozemské kouzlo opije nejen Oldmana, ale i diváka. Nejvyšší nabídkou jak se dostat k nakradeným obrazům Virgila tedy byla žena. Přiznám se, že i já jsem byl ten naivní divák, který čekal happyend, a to jak si se mnou režisér pohrál pokládám za opravdové umění. Záběry Prahy jsou krásné.

Jeden z nejlepších filmů co, kdy byl natočen. Krásné drama o osamění a pošetilosti stáří. Zároveň i jedna s nejlepších rolí Geoffreye Rushe, který je v postavě znalce umění perfektní. Určitě se nejedná o film romantický, jak je někde mylně prezentováno pomateným distributorem. Nechte se vlákat na cestu k prozření o přátelství a závisti. Konec opravdu stojí za to a nechá ve vás hlubokou rýhu.

Myslím, že byl první Geoffrey Rush, který prokázal, že velká většina obvinění z honu na čarodějnice Me Too byla jen záminkou tahat z lidí peníze. Mnoho herců to odneslo dříve, než soud zasedl a případ Harvey Weinstein celou tu ostudu útoků a obvinění už nesmaže. Jako když bolševici v padesátkách hledali třídní a vnitřní nepřítele. O to více byl tento film pro mě zajímavý a děsivě smutný. Nakonec jsem musel bojovat s tím, zda až podvodný sběratel, posedlý sběratel nezaplatil tu nejvyšší cenu za svůj dosavadní život. Trest se mi zdál krutý. Jinak vynikající film za min. 80%

Přesto, že se film odehrává v prostředí vyšších vrstev společnosti, je to krásný, lidský film o lásce, samotě, důvěře a přátelství. Ve všech jejích podobách. I přes pomalejší tempo, skvělý film. Konec se možná dal očekávat, na zajímavosti to ale filmu neubírá. SPOILER: Jediný pravý přítel Oldmana byl Billy, čehož si nedokázal nikdy náležitě cenit. A to bohužel ani po prozření. Láska holt umí zatemnit mysl.

Tajemný, romantický, místy zdlouhavý film o jednom starém (63 let) znalci umění, který přes svůj chlad, racionalitu, nezájem o ženy a odměřenost k lidem podlehne o dost mladší buchtě.Starý mládenec a panic, který potká mladou agorafobičku a dědičku, o vztahu s ní se radí se schopným opravářem a zkušeným znalcem žen, a na aukcích podvádí ve spolupráci se svým umělecky nedoceněným přítelem. Virgil Oldman je stárnoucí, slavný, vybíravý, výstřední, temperamentní, inteligentní a umění znalý generální ředitel předního aukčního domu s vysokým společenským kreditem. Na veřejnosti se ukazuje především během aukcí, kde vydražuje umělecká díla. Trpí obsedantně-kompulzivní poruchou, zásadně odmítá používat mobilní telefon a doma má sadu rukavic, které neustále nosí, aby se nemusel ničeho dotýkat, s výjimkou uměleckých děl. Jednoho dne jej kontaktuje zoufalá žena, tajemná mladá dědička Claire Ibbetson, která zdědila obrovské sídlo s uměleckými díly. Claire má svého asistenta, který provádí Virgila po domě a ten si kvůli ní musí pořídit mobilní telefon, aby s ní mohl komunikovat. Brzy zjistí, že Claire se skrývá v zabezpečené místnosti v domě a vychází z ní pouze, když v domě nikdo není. Claire trpí agorafobií a důvěřuje Virgilovi jenom proto, že také trpí psychickou chorobou. Virgil začne být pomalu mladou ženou posedlý. Virgilův známý Robert je velmi šikovný opravář a restaurátor starožitných mechanismů. Virgil nachází v době ozubená kolečka a další součástky, které by mohly dohromady vytvořit mechanismus – cenný automat z 16. století, a nosí tyto součástky Robertovi, který z nich postupně skládá stroj dohromady. Robert to umí nejen se stroji a starožitnostmi, ale také s ženami – má černošskou přítelkyni a k tomu několik bokovek. Virgil si od něj proto nechává radit ohledně Claire, a ze začátku tvrdí, že rady potřebuje jeho kamarád. Starý automat mohl údajně mluvit a Robert předpokládá, že v něm musel být umístěn trpaslík, a Virgil poznamenává, že v tom musel být nějaký trik, protože automat odpověděl na každou položenou otázku správně. Virgil začne navštěvovat kavárnu naproti Claiřina sídla, aby mohl sledovat jeho brány, a úplně přehlíží trpaslici, která sedí u okna a přesně nahlas vypočítává body, od kterých se odráží pinballový míček v místnosti, a odpovídá zákazníkům na jejich otázky správnými výpočty a matematickými vzorci. Že by to byla ona trpaslice ze starého automatu? Virgil není ovšem poctivý dražitel uměleckých děl, protože na aukci prezentuje skutečné mistrovské portréty žen jako jejich kopie. Jeho přítel Billy Whistler sedí mezi zájemci a nabízí za díla nízké ceny, a následně je pak od něj Virgil v soukromí odkupuje. Díky jejich spolupráci má Virgil doma obrovskou místnost a v ní na zdech portréty krásných žen. Billyho ovšem štve, že jej Virgil nevnímá jako skutečného umělce přes jeho znalosti a schopnosti, protože mu chybí „vnitřní tajemství“. Jednoho dne se tak dostane do dražby plesnivý a ohořelý kus dřeva, pod kterým je během restaurování odhalena malba a Virgil prohlásí, že je to padělek z 16. století, protože je na něm písmeno „V“, které tam přidala padělatelka, aby tam dodala něco ze sebe. Při dražbě této malby je během přihazování Billy příliš pomalý a dílo získá jedna stará bába za 90 000 liber. Virgil je pak dost nasraný a odhalí Billymu, že je to ve skutečnosti originál v hodnotě 8 milionů liber. Billy tak dílo odkoupí za 250 000 liber, a prodá jej Virgilovi, aby se jejich vztah urovnal. Virgil začíná postupně ztrácet svou váženost a pracovitost, protože mu ta mladá káča poblázní hlavu, zamiluje se do ní, a to přes Billyho varování, že lidské emoce mohou být falešné. Virgil si konečně pořádně zapíchá, přestane být panic a lidé okolo něj si dělají srandu, že konečně objevil kouzlo ženských. Jednoho dne dostane Virgil pořádně na budku od zlodějů před Claiřiným domem a ona překoná svou agorafobii a zachrání jej. Po tom si Virgil konečně sundá své rukavičky, nastěhuje si Claire k sobě domů a ukáže jí svou sbírku dam. Během rande ve čtyřech – Virgil, Claire, Robert a jeho přítelkyně – Claire prozradí, že nechce prodat umělecké sbírky ze svého domu a Virgil to v rozporu se svými zásadami pochopí. Jeho poslední aukční vystoupení v Londýně je úspěšné, Billy mu pogratuluje a pošle mu jeden ze svých obrazů, a Virgil slíbí, že jej nespálí. A tady by mohl film skončit – Virgil jde do důchodu, žije s o dost mladší buchtou, a má se dobře. No, všechno je ale jinak, a tak se Virgil alespoň nakonec podívá do našeho hlavního města Prahy, konkrétně na Staroměstské náměstí, kde se nachází orloj a také jedna pěkná restaurace, jediné místo, kde se Claire cítila dobře. Starý chlápek se nechal omámit mladou buchtou, a přes svůj neochvějný smysl a cit pro detaily si nevšímal dost podstatných věcí okolo sebe, ignoroval náznaky v řeči lidí okolo sebe a varování Robertovy přítelkyně, že je Robert podvodník, a to vše jenom díky tomu, že se na stará kolena zamiloval a hormony mu zatemnily jeho jinak svěží mysl.Jaké je podle mě poselství tohoto filmu? Ženské jsou vypočítavé svině, které zneužívají důvěřivé a zamilované muže!