Na samotě (2024)

Náročný, niterný film o boji se závislostí na alkoholu, o „osvobození se“ a opětovném nalezení radosti ze života. Cesta je však trnitá a kulisou se stává rozbouřené divoké moře a nezkrotná krajina skotských ostrovů… Je to intenzivní zážitek, který se divákovi otvírá ve střípcích mísící minulost a současnost. Titulní role Rony, kterou závislost uvrhla do osamocení a odcizení se od rodiny i blízkých, je stejně tak náročná jako je pocitově celý film, aleSaoirse Ronanji zvládla naprosto bravurně.~(4,4★)~

Pre mna bol toto jeden fantasticky film o alkoholizme a traumach, ktore vam sposobia pribuzni. 
Saoirse to zahrala vynikajuco, vsetky sceny mali zmysel, vtiahlo ma to do deja od prvej sekundy az do konca. Jej postava mala hlbku a rozvijala sa. Roztriesteny dej bol vyborny napad, dobre sa v nom dalo orientovat vdaka farby jej vlasov.

Intimní zpověď jedné bludné duše, která z klidného severu vstoupila do divokého velkoměsta plného nekončící zábavy a zdánlivě bezproblémového života. Jen s tím problémem, že si v hlavě otevřela Pandořinu skřínku, čímž rozkryla své démony. Saoirse Ronan v hlavní roli je vlastně ten největší důvod, proč jsem si film pustil. A po shlédnutí jsem vlastně spokojen. Tři hvězdy pro podobné drama je tak akorát. Melancholické, ponuré, střídající euforické výjevy s depresí a k tomu celá řada krásných záběrů na Orkneje. Přičemž ty záběry a momenty ze skotského souostroví jsou to nejhezčí, co na filmu je.

Troufám si tvrdit, že taachronologienebyla v tomto konkrétním případě tou úplně nejlepší volbou, na místě režisérky Nory Fingscheidt bych k vyprávění přistoupil mnohem konvenčněji. Intuitivně cítím, že když se vypráví příběh alkoholičky, tak na ni musí být divák už od začátku napojen, sledovat denní pády a vzmachy, problémy a boje - proč z toho pak dělat hádanku, u které má divák přemýšlet, proč asi slečna začala pít a v jaké fázi se aktuálně nachází? Nemám pochyb, že by to Saoirse Ronan bez problémů uhrála, ty narativní berličky byly prostě nadbytečné... zvlášť když si vzpomenu na skvělý výběr lokací, krása skotské divočiny se postarala o půl zážitku. 60 %

Takéto nemusím, obzvlášť keď je to rozbité ako alkáčove spomienky, predpokladám, že takým, ktorí sa v tom nájdu, sa film môže popačovať, možno aj takým, ktorí to nezažili a ani nechcú, ale sú artovo založení, nespochybňujem zaujímavý spôsob zachytenia delirickej epochy hlavnej hrdinky, som však za epickejšie príbehy, takže 40%.