Na pytlácké stezce (1979)

"Teď vidíš, co je to pytlák..." "Pytlák je sadista!"Láskou k prírode nakazený Holý sa nesmierne teší na prázdniny v horárni u dedka Valacha, neváha kvôli tomu sabotovať rodinné plány smerom do Bulharska, až sa vynárajú pochyby o funkčnosti onej rodiny. O tom ale tento film nie je, je o lese a hľadaní pytliaka oká doňho kladúceho a obsah srnčích útrob v krovinách zanechávajúceho. Lesa pán snorí po svojom revíri a prižmúreným okom sleduje podozrivých, napríklad čudáckeho zberača vreteníc Kemra alebo veselú čundrácku dvojku Heřmánek/Zedníček, neváha ani pred inváziou do stanového súkromia. Inak oproti prvému filmu nastali isté zmeny, pozíciu drevorubačského traktoristu obsadil Sloup namiesto Vinklářa, zo správy lesov prichádza na kontroly Hanus namiesto Buchvaldka, v hájovni namiesto petrolejky bliká televízor s medveďmi od Kolína. Inak rovnaká kvalita ako predtým, len trochu ubudlo idylickosti a pribudlo skoro až detektívneho pátrania. Za štyri v búrke padnuté stromy.

Pokračování spíše komorního a jednoduchého úvodního příběhu je už trochu jiné, nevidíme tolik záběrů na šumavskou přírodu a její lesní obyvatele, zato se nám dej zahustil novými postavami (dodnes nevím jestli Vinklář a Sloup jsou jedna a ta samá, to samé fořt a polesný??). Děj je napínavější, a odpadá seznamování se s rodinnou situací. Stejně kvalitní podívaná pro mladší i starší jako první díl trilogie.

Véna Straka tentokrát vymění dovolenou v Bulharsku za další šumavské dobrodružství, vrací se tedy za už méně protivným dědou a za šikovným jezevčíkem Brokem. Příběh se tentokrát točí okolo hledání srnky Lízy, pátrání po zlém pytlákovi, takže se opět dočkáme nádherných záběrů šumavské přírody, přibude pár nových vedlejších postav, nejvíce pobaví dva komedianti Heřmánek se Zedníčkem. Děj se nese spíše ve středním tempu, má příjemnou atmosféru, pěknou hudbu, závěr je trochu více dramatický, poutavostí je tedy o trošku lepší, než u Pod jezevčí skálou. 7/10.

Tentokrát mnohem více napínavý a komediálně laděný díl ze šumavských lesů s hajným a Vénou. Napětí vytváří neznámý pytlák, který řádí ve Strakově revíru, smích obstarávají 2 čundráci Pavel Zedníček a Karel Heřmánek. Bohužel, nové postavy mě moc nenadchly. Místo skvělého Vinkláře tu je jiný lesák Čahoun, který mně přišel příliš unylý a nudný. Pilous taky nic moc... Jediný, kdo se vydařil, byl (již tradičně) pan Kemr jako Perníkář/Zmiják. "My máme pilulky, který když sníte, tak nezmoknete!!" =D

Výchovný film pro děti vychoval generaci ekologických fandů ( pokrytecký Bursík, Jaq nebo jak se ta blbka co nevěděla co je biopalivo jmenovala). Byť se Véna choval k spolužákům nekamarádsky viz neosobní volání příjmením “Kalista” na spolužáka ze školy. Maminka chlapce, přitom osloví malého Straku křestním jménem pěkně “Vašku”. Toliko výchovný vliv na generaci husákových dětí kteří se po té zásadně ve třídách vzájemně oslovovali příjmením a nikoliv jménem. Film má nádhernou hudby pana Sluky, vcelku snaživou kamerou a dobrým scénářem, postava nerudného dědka hajného byla napsána zcela nevhodně, Straka starej morous z mentalitou “šedého moru” kterej prudí i trampy a čmuchá jim ve stanu ve stylu Sherifa z westernu. Kdo ovšem zahrál na výbornou, tak Kemr “svého psychopatického” Zmijáka, toho jsem se vždy bál a Karel Augusta pijana-pytláka. Škoda neúčasti charismatického pana Vinkláře a nahrazen Václavem Sloupem, mi připadalo vždy jako slabší náhražka