Na konci města (1954)

Souhlasím, že šlo skutečně o vcelku zajímavý námět, bohužel z něj režisér dokázal vymáčknout sotva polovinu. Najde se zde několik zajímavých pasáží, ty záběry z minulosti se mi taky líbili, bohužel postupem času se objevovalo stále více a více slabých a nudných míst. Závěrečné vyústění asi taky zrovna moc neokouzlí, i tak se z toho nakonec vyklubala alespoň průměrná podívaná. Rudolf Hrušínský jasně nejlepší nejen herecky ale i jeho úlisný vzhled a pokřivená charakteristika postavy – bavila asi nejvíce. „A kdo teda odjel do Luhačovic místo Kostky…“

Průměrná detektivka, která zcela zapadla a která záhy vymizí i z paměti diváka. Výstavba nové čtvrti začala při výkopových pracech nálezem lidských pozůstatků z doby první republiky. Kriminalisté odhalují případ laxně postaveného činžovního domu, který měl být postaven lacino, aby přinesl větší zisky majiteli, a tak se nedbalo na bezpečnostní předpisy u stavby s pohyblivým podložím. Jak je psáno v obsahu, film dlouho zůstává přešlapovat na místě, není divu, že jsem několikrát podlehl při sledování mikrospánku. Závěr filmu je ovšem v intencích 50. let - na místě původního činžáku je dětské hřiště, kde si matky a babičky vozí děti na kočárcích a ty větší si hrají na písku a na hřišti...

Detektivní příběh je svým námětem doslova nadčasový, neboť snaha stavitelů co nejvíce ušetřit a později se vyhýbat zodpovědnosti a nápravě, o čemž tento příběh je, se v celé své podstatě děje i dnes. Krapet temnější atmosféra s přídavkem noir, což je na padesátá léta vzniku snímku docela překvapení, svým vyprávěním krapet nabývá dojmem, že tady žádná ideologie své doby použita nebyla, ale při zamyšlení nad problematikou si okamžitě uvědomíme, že je naopak víc než výrazná. Kdo jiný může stavět obytný dům ve snaze co nejvíce ušetřit a při vzniklém problému se odvracet od zodpovědnosti, než zlotřilý kapitalista. Příběh je neobvykle vyprávěn retrospektivně, tedy po určitém objevu v místě po zbourání domu, takže se tím zpětně dozvíme co, jak a proč se stalo. Snímek má svá pevná specifika, co se týče atmosféry, určitého napětí a skvělých hereckých výkonů, která zapříčinila, že nejen námětem nestárne. Nic než další povedená detektivka, jakou dnes už nikdo nenatočí.

Hrušínský mi přišel, že naschvál šaškuje. Přesto ale ostatním, snad s výjimkou Vejražky herecky utekl o několik délek. Nevím, jestli jsou tak slabé výkony herců dány režií nebo okolnostmi vzniku filmu, ale většinou mi příjdou strašné.
Z celého toho počinu na mě vane pocit, že je to psané, režírované a i hrané jakoby z donucení.
Však také nejspíš ano.

Teda nevim, co se vleče. Klady: Vynikající herecké výkony Nedbala, Hrušinského, Záhorského. Skvělá režie Cikána. Dojem, že se jedná o akci mord party rady Vacátka v r. 1932. Jenže ne, je to 20 let starý případ. Zajímavý motiv: vražda? zabití? úmrtí? Zápory: Cílená agitka komunismu, vychytralá. Žádnej hrdinnej soudruh, žádná strana. Zlý stavitel ohrožující životy nájemníků (analogie Neffova Hercoga a Nedobyla) , nezaměstnanost, zoufalství. Domácí neví, zda má sociální cit, nebo zda má býti hajzlem, jen šmelinář Ruda Hrušinský je stejně neoblíben u Masarykovské policie , jako u SNB. Ale pracuje! No z toho hrdinu neuděláme, je to navíc kurevník. Jen v závěru na vás ten kámen propagandy padne, patrně padnul i na zkušeného Cikána. Policajt, co normálně chodí v saku a má vzdělaní, si navlíkne uniformu a jde na rande. Společně s láskou pozorují plné koupaliště šťastných dětí vybudované v akci ZET. Věz diváče! Už tu nejsou zlí stavitelé a zmatení kapitalisté. Je tu ráj. Ať žije Klement Gottwald!