Hrdinný kapitán Korkorán (1934)

"Slečno?" - "Kamilka, prosím." - "Pojďte sem, kobylko."  Není to úplná špice Burianových filmů, ale pořád se jedná o dobrou zábavu. Děj je samozřejmě celkem prostý a týká se záměny a nedorozumění (oblíbené téma filmů třicátých let), ale Vlasta prostě nikdy nezklame. Je lvem salónů, ukáže se v uniformě a dokonce spadne do chomoutu. Navíc je zde hodně němých scének, což mám rád. Zajímavé přitom je, že režisér Cikán žádný němý snímek nenatočil. "Moje jméno je Dlouhý." - "Tak mi ho radši neříkejte, abysme se nezdržovali."

Zvukový film vznikl pro československou (mám-li být spravedlivý, tak českou) kinematografii. V tomto filmu je vidět, že ani groteska nedělala Barandovu problém, ale konverzační komedie je to, čím světovou kinematografii obohatili Burian, Nový, V+W, Haas, atd. Ať jsou navždy prokleti komunisté, kteří tomu učinili přítrž. Pro mě jako kluka byla každá neděle svátkem díky Filmům pro pamětníky, pravda pokud se vysílala česká komedie. A od té doby mě to provází.

Klasická burianovka postavená na humore a grimasách Vlasty Buriana. Príbeh kapitána vltavskej parnej plavby, ktorý doslovným dodržiavaním predpisov robí vrásky na čele svojim nadriadeným, do takej miery, že ho pošlú na liečenie do "lázní". Tam však opäť vďaka svojmu preháňaniu zapríčiní omyl, vďaka ktorému je považovaný za korvetného kapitána. Adam Korkorán sa tak stáva stredobodom kúpeľnej spoločnosti a svojím šarmom a nešikovnosťou ju zabáva. Scenár tu zaplieta niekoľko vzťahov, ktoré nakoniec vyústia do šťastného konca. Produkcia je dobrá a hoci miestami skĺzava ku groteske, miestami zasa dej zbytočne naťahuje. 65%

S poctivostí nejdál dojdeš, říkává se už spoustu let, ale na Adama Korkorána to má efekt opačný. A tak jde z maléru do maléru. Vlasta Burian tentokrát zanechal vojenských uniforem a pro změnu je vyměnil za uniformy lodní. Snímek plný situačního humoru, který je i tentokrát doplnění humorem groteskním. Úvod je námětově stejný, jako u snímku „C. a K. polní maršálek (1930). Představuje snovou představu hlavní postavy. A následně se to rozjede. Zápletka je stavěna na omylu, způsobující nejrůznější společenské peripetie. Lázeňský pobyt není v Burianově filmografii ojedinělý. Podíval se tam skutečně ještě několikrát. Vlasta Burian tedy opět řádí, jak utržený ze řetězu, čímž představuje to, co je od něj očekáváno. Pobavit slovem, skopičinami i přehráváním. A i když zub času tohle všechno poctivě nahlodává, z puncem filmové klasiky a humoru ještě stále po divácké stránce dokáže přivést na jiné myšlenky.

Musím podotknout, že si ty slabší burianovky nevybírám sama. Koupila jsem si totiž kalendář se známými filmovými místy a doháním si tak mezery v československé kinematografii. Korkoránovy eskapády mi ale (nepřekvapivě) nepřipadaly ani trochu zábavné, tedy až na pár výjimek - "Rozuměl jsi?" "Jo, rozuměl, ale není mi to jasný..."