Muž v povětří (1955)

Není to zas až taková budovatelská hrůza, herci hrají, co jim scénář dovolí, smíchy se u toho člověk nepotrhá, ale pár úsměvných scén se najde. Celkově svým způsobem docela milé, téma takové cimrmanovské. Burian to ještě udýchá, ale už je jen stínem svých předchozích rolí. Za to, co si po válce užil, přidávám hvězdu navíc.

Vlasta Burian je zde docela ve formě. Hana Vítová bohužel moc ne. Sovák s Hrušínským ano, Filipovský také, Aleně Vránové to pořád ještě moc sluší.
Ideologický nátěr je zde poměrně slabý. Nepochodují zde svazáci v modrých košilích, nepořádají se zanícené schůze strany, neúderničí se, nezpívají častušky, nehoní se třídní nepřátelé.
S určitého pohledu lze film chápat i jako antiideologický. Totiž ve filmech z předešlých let by se takový pan Čáp se zlou potázal, neboť by byl označen za nebezpečného individualistu, které by mohlo zachránit pouze pár nočních šicht někde v dole s partou uvědomělých havířů.

Československý film s legendárním V. Burianem, pro něhož to byla poslední velká filmová role. Král českých komiků byl obsazen do role svérázného a umíněného pyrotechnika a kutila Silvestra Čápa, jenž po odchodu z místní sirkárny touží na vlastní pěst vynalézt věčnou zápalku. Ve městečku Krásnov, kde žije, je díky jeho hlučným experimentům nepříliš oblíben a časté exploze na jeho zahradě jsou v protikladu s klidem a pohodou, jimiž se Krásnov před turisty prezentuje. Jak bývá u Burianových filmů zvykem, hlavní postava svou výmluvností a originalitou převyšuje všechny ostatní, avšak z celkového pohledu je ve snímku až příliš cítit budovatelský tón a soudružská zdrženlivost, která Burianovi nedovoluje rozvinout jeho komické nadání, jímž se proslavil a které patří i po téměř 80 letech k tomu nejlepšímu, co může česká kinematografie nabídnout. Ve vedlejších rolích tohoto snímku s ne úplně povedeným scénářem můžeme shlédnout budoucí herecké hvězdy v čele s R. Hrušínským v roli zklamaného návštěvníka městečka Pláňky a nechutně soudružského J. Sováka coby bývalého spolupracovníka v sirkárně Pospíchala a současně nápadníka Čápovy dcery A. Vránové. Dále se ve snímku režiséra M. Cikána objevuje Čápův přítel Satrapa v podání F. Filipovského a P. Maršálková jakožto nenápadná paní Čápová. Dle mého názoru je Muž v povětří jeden z mnoha nevýrazných, socialisticky budovatelských filmů, Burianova přítomnost v něm ho mohla pouze oživit, avšak nikoliv zkvalitnit, neboť pro své typické předválečné komediantství mu nedal prostor ani scénář a ani režim.

Je to znát, že je to dílo inspirované komunisty. A že je to vlastně poslední hlavní role velkého mistra. Burian zde nemá šanci rozehrát to, co umí a co mu jde nejlépe. Papouškuje text a nic více. Agitka spíše k pláči než k zasmání. Přesto nemohu snímku upřít světlé chvilky, jako například utopení hlavního hrdiny.

Bylo zřejmě velmi obtížné udělat budovatelskou komedii, která by diváky bavila i po dlouhé době od svého vzniku. Herecké obsazení je plné starých i nových hvězd, ale na ty staré není příliš veselé se dívat. Obzvláště na kdysi elegantní Vítovou je smutný pohled. A zábava? Jak může bavit po tolika letech propagační budovatelství, které zdůrazňuje nutnost zapojení jednotlivce do kolektivu, kde v jeho prospěch může využít svůj talent a nadání? Občas se sice objeví příjemnější moment. Ale vzápětí je zabíjen svojí lidovou uvědomělostí a zůstává spíše pocit hořkosti. A ne pocit příjemně strávené zábavy. V hlavní roli je uražený pyrotechnik Silvestr Čáp (Vlasta Burian) se svou umanutou myšlenkou nesmrtelnosti. Ovšem nakonec i on pochopí svůj význam a sílu v rámci socialistického kolektivu a vlastní přínos socialistickému zřízení. A co jiného by se také dalo čekat? Z dalších rolí: trpělivá a obětavá Čápova manželka (Pavla Maršálková), Čápova hrdá dcera Manka (Alena Vránová), Čápův nástupce v sirkárně a uchazeč o Čápovu dceru Jenda Pospíchal (Jiří Sovák), reklamní odborník, Čápův odpůrce a nakonec jeho nadšený pomocník Pláňka (Rudolf Hrušínský), drogista a Čápův mecenáš s vidinou velké odměny Zatrapa (František Filipovský), referentka MNV, bdící nad životem v obci (Hana Vítová), dobrácký předseda sirkárny (Jaroslav Seník), v dobrém provokující Máca (Eman Fiala), nespokojení Čápovi sousedé Janurová (Růžena Šlemrová) a Kořínek (Václav Trégl), a zaručené zprávy roznášející listonoš (Karel Effa). Mít v obci bláznivého vynálezce není ten hlavní problém. Tím jsou spíše nepříliš vydařené pokusy o budovatelskou komedii.