Konec cesty (1959)

...aneb jak pejsek a kočička vařili komunistickej propagandistickej dortíček. Skvělé herecké obsazení - motiv natisknuté falešné libry které by měli němečtí vojáci k dispozici po té, co úspěšně obsadí po vítězné letecké bitvě Británii. Vinou série záškodnických činů (včetně zastřelení pohraničníka)  se antihrdina dostane "tam dolů", kde se teď buduje přehrada.  Bedna leží 12 let bezpečně 5 cm pod zemí, aniž ji někdo objevil...  Takovejch nesmyslů... Když si je divák ale odmyslí, je to docela napínavá detektivka...

Miroslav Cikán natočil svůj poslední film v němž se vypořádal s nacistickým režimem po svém. Po válce se mluvilo o hodně takových, kteří si někde údajně ukryli své poklady. Možná to inspirovalo tvůrce. Komunistický režim to jistě přijal s vděkem, jelikož taková kriminálka se jim hodila. Nemuseli přece ve filmu neustále nahánět západní agenty. Nejen díky exteriérům, ale i hercům je film vcelku slušný a nepůsobí tak naivně a propagandisticky jako většina ostatních. Je to také první film z tak raných let, kdy jsem slyšel slovo Tuzex a exteriéry přehrady se mi též líbily.

"Jindro, představ si, cestovat po světě, všechno mít, nic nedělat, do smrti nic nedělat!"Kriminálnik Růžek sa po prepustení z basy vracia na miesto činu ako na prvý pohľad poctivý pracujúci, aby šoférovaním nákladiaku na stavbe priehrady odčinil svoj zločin voči spoločnosti, no v skutočnosti nehodlá žiť bezúhonným životom. Do vychytralého zločinného plánu valutového charakteru zapletie po lepšom živote túžiacu dcéru Vránovú, jej ustráchaného manžela Ráža aj alkoholického kolegu z práce Deyla. Samozrejme čím viac zainteresovaných, tým väčšia pravdepodobnosť zlyhania a odhalenia, takže sa ani nenazdá a je mu na stope pražská kriminálka s inšpektorom Bekom na čele. Veľmi dobrá socialistická noirovka s temnou atmosférou, ukazujúca pochybné elementy medzi manuálne pracujúcimi (Deyl), v podniku zahraničného obchodu (Kopecký a Hrušínský) aj vekslákov (Homola) postávajúcich pred Tuzexom už dva roky po jeho vzniku. Vynikajúce herecké výkony na čele so zlosynom Růžkom, slušná kamera aj hudba, obzvlášť varhanové tóny sa vydarili, si zaslúži štyri smrteľné rany baterkou.

Civilně pojatý příběh muže, jehož naděje byla zničena dříve, než vlastně vůbec nastala. Příběhů kolem válečných padělků cizích měn zase tolik není, tento je zasazen do zvláštního rámce konce 50. let. Na rozdíl od uživatele Tosima bych rozhodně nemluvil o "budovatelské sračce"; žádná socialistická hesla, schůze, honění plánu či apely na soudružské chování - hledá se zdroj padělaných liber a související okolnosti a pokud tu nějaký morální přesah je, pak ono jednání jedinců tváří v tvář peněz, na nichž ulpěla krev nepohodlných svědků, především těch, kteří je za II. světové války museli vytvářet. Nános času samozřejmě setřel tehdejší aktuálnost, ale tak tomu je u mnoha jiných filmů, tenhle lze rozhodně hodnotit jako z kategorie lepších.

Naprosto zabitá kriminálka. Žádné napětí, kameramanské umění, téměř nepřítomná hudba, nevýrazné postavy jako z papíru.
Odehrají si svou roli a nic z nich nezbyde. Přece každému muselo být jasné, že v případě pátrání přímá cesta vede k Růžkovi (jako bývalému kriminálníkovi, který pomohl SS). Nabízím srovnání s českou krimi- Hra bez pravidel od Poláka nebo vynikající Padělek s Menšíkem ze stejného období.