Muž, který věděl příliš mnoho (1934)

Krásně neuhlazený film, babky s pistolama a výborně sehraná postava zločince od P. Lorreho. Jeho srdečný projev je něco, co jinak skoro vždycky britským a americkým filmům chybělo. Autentická třicítková atmosféra. Na druhou stranu trochu nezvládnuté chování Boba - na to, že mu unesli dceru, se tváří až moc pohodově.

Výborný thriller o manželském páru, jehož dceru unesou neznámí spiklenci, kteří od obou požadují mlčení. Přesto si policie všimne nepřítomnosti dcery a je překvapena, že rodiče nechtějí spolupracovat. Ti se ale vydávají na vlastní záchranou misi. Celkově vyvážený snímek má skvělé obsazení, propracovaný scénář a finále, které mě trochu překvapilo, ale zvolená eliminace byla naprosto pochopitelná.

Predchodca moderných špionážnych krimitrilerov, ktoré Hitchcock tak zvláda. 90 rokov starý film, ale v jeho podaní má svoje čaro. Miestami som si myslel, že sa pozerám na komédiu, napríklad scéna v kostole bola veľmi vtipná. Koniec zasa naopak veľmi akčný. Vo filme už môžeme nájsť prvky moderných akčných filmov, trilerov, gangsteriek. Kamera, herecké výkony aj dej miestami kostrbaté, na pomery Hitchcocka pomerne ešte priamočiare, je vidieť, že zatiaľ zrel ako víno a všetci dobre vieme, čo následne predviedol hneď ako dozrel. Nieje to top Hitchcockovej tvorby, ale v tejto dobe sa dá povedať, začínal, je to film z jeho ranejšej tvorby, britského obdobia a veľmi ťažko sa, vzhľadom na vek filmu, hodnotí, určite sa ale jedná o jedno z prelomových diel, nielen majstra hororu, ale kinematografie ako takej, v ktorom si našlo inšpiráciu veľa ďalších, podobne ladených filmov. Za mňa 4 hviezdy, ak beriem do úvahy dobu nakrútenia filmu.

Viacero nezabudnuteľných skvelých scén (typicky hitchcockovsky fraškovitá bitka zo stoličkami v kostole, scéna u zubára, srandovná babka v trenírkach), ktoré s výnimkou ikonického Albert Hall bohužiaľ u svojho neskoršieho remaku z roku 1956 už Hitchcock vynechal, nestačí tentoraz na vyššie hodnotenie. Snímku by sa totiž zišlo určité formálne zjemnenie a o niečo vyššia minutáž, pretože takto je tu občas skratkovité nezmyselné konanie postáv. Peter Lorre (hviezda Langovho kultového počinu M z roku 1931) je tu však výborný, v remaku z roku 1956 mu nevýrazný záporák nesiaha ani po členky.

Tohle mě bohužel takřka dokonale minulo a měl jsem strašný problém u toho vůbec vydržet do konce. Přišlo mi to beznadějně zaseklé v době svého vzniku, zápletka je podle mě zcela debilní, není to vůbec napínavé, a nechápal jsem motivaci spousty postav, proč dělají to co dělají (a z počátku jsem měl problém se vůbec v té záplavě postav vyznat). Líbil se mi asi jen Peter Lorre coby ústřední padouch, ale jinak bych se tomu filmu podruhé obloukem vyhnul a ani si neumím představit, koho by to ještě dnes mohlo bavit, vyjma skalních Hitchcockových fanoušků (pokud někdo takový ještě existuje).