Můj otec George Voskovec (2011)

Jako film skutečně nic moc (už jen ten příšerně zvolený hudební podkres), ale jako výpověď o velké osobní tragédii jedné z největších legend českého kulturního prostředí to za vidění určitě stojí. Paralelní příběhy Voskovce a Wericha, kteří oba dva prožívali určitý typ nesvobody na různých stranách železné opony by vydal na celovečerní film. Nebo lepší dokument...

Poměrně dost nezáživný dokument ze kterého se dalo vytěžit maximum, ale z nějakého důvodu se tak nestalo. Jediné v čem jsem se naprosto utvrdila bylo to, že Christine byla opravdu blbka první třídy ( hodně slušně řečeno z nějakého zdravého respektu ke každému člověku ) a to je na 75 minut dlouhé trati dost krátké zjištění :)

Dokumentární film těžící ze svého opravdu zajímavého obsahu, propadající však svou formou...tak nezáživně pojatý snímek o tak pozoruhodné osobnosti, jakou bezesporu Jiří Voskovec byl, se jen tak nevidí... O to větší škoda, neb v obecném povědomí o biografii pana Voskovce je doba po jeho druhé emigraci do Spojených států víceméně jen nezmapovaným bílým místem...

Za jediný dokument o Voskovcovi za oceánem se sluší než poděkovat, za "přivezení dcer do Prahy" taktéž...
Ke kontroverznímu tématu zda byl nebo nebyl Voskovec za oceánem nešťastnej a zda se mu po ČR stýskalo... dodám: Voskovec ve svých pamětech uvádí že si zde (na planetě) připdal vždy jako cizinec,ať už byl kdekoliv měl pocit že by měl být jinde...(sakra že tomu rozumím).Druhá věc je že když potkáte svou soulmate a tou byl pro Voskovce Werich a nemůžete s ní být je to velkej průser...takže myslím že ho nejvíc bolelo to že nemůže být s Jeníčkem, než to že nemohl být v Praze či na Sázavě...Proto taky jasně po smrti Wericha řekl, že skončil důvod tu být...a chvilku po něm ač v mnohem lepší fyzické kondici umírá...

Dokument o Jiřím Voskovci,který tu už dlouho chyběl a který mapuje jeho život v USA.Divák se z něho dozví spoustu nových a zajímavých věcí(jak se například nemohl uplatnit ve filmu,kvůli svému přízvuku),které Voskovec po příchodu do Ameriky zažíval a hodně o tom,co dělal a jak se uplatnil třeba na divadelní scéně(včetně několika ukázek jeho skvělého divadelního herectví).Osobně jsem se dozvěděl spoustu nových informací,nejen o Jiřím Voskovci,ale i o jeho životě v zámoří a jeho práci.Tohle už mělo být natočeno dávno,,protože Jiří Voskovec bezesporu patří mezi československou hereckou elitu.Režisérka Libuše Rudínská prokládá pohled na Voskovcův život rozhovory s lidmi,kteř ho znali a mapuje tak částečně i jeho emoce,chování a sny.Trochu mi tu scházela(pro srovnání)linie Werichovy tvorby po odchodu Voskovce do Ameriky.I když je to známé,patřilo by to sem.Jinak co se týče technických kvalit dokumentu,musím říct,že do kin se moc nehodí,neb na velkém plátně je vše vidět a slyšet a tenhle film technicky patří do velmi slabého průměru,jak co do kvality obrazu,tak do kvality zvuku,takže se hodí spíše do televize,kde by si ho ale většina lidí neměla nechat ujít.Opravdu se hodně dozví.Protože mi tam nějaké informace sem a tam scházely a technicky se nejedná o žádný zázrak,koukám-li na to,jako na film pro kino,dávám 70% a Amerika je holt Amerika.