Můj oblíbený dort (2024)

„Dobré je, že po smrti nemusíme pracovať.”•Osamelá dôchodkyňa menomMahin- vskutku práve [pred]viedla i osamelý spôsob života - až teda pokým konečne predsa nenatrafila na svoju „Spriaznenú dušu” v podobe taxikáraFaramarza; azda úplne automaticky, sa začalo rysovať atypické, romanticko-dramatické, iránske seniorské dielo, ktoré neskoršie takým prudkým spôsobom, otočilo výhybkou o 180°, že som tomu takmer vôbec ani nechápal, čo sa to vlastne pred mojim zrakom odohrávalo; skrátka, nastal „Šokujúci zvrat”, ktorý kompletne otriasol náladou tohto diela; naprosto niečo neuveriteľného, aj keď nie zrovna nepredstaviteľného!•FarhadpourováaMehrabi, rodáci z Teheránu, rozhodne predvádzali zaujímavé, herecké prejavy - jeden lepší od druhého, pričom Ona, ma čoraz viac znepokojovala svojim nepredvídateľným správaním, čo sa každou ďalšou uplynutou scénou iba umocňovalo, zatiaľ čo povedzme zase On, riskoval oveľa viac, než bolo povolené; čiže tým pádom sa teraz pripravte na Romantickú jazdu, strihnutú o obzvlášť krkolomné situácie.•Tvorivý iránsky manželský tandem v zloženíMoghaddamová&Sanaeeha- podľa môjho osobného názoru - to v rámci štylizačnej stránky, miestami trošku [zbytočne] preháňal, čo sa konkrétne týkalo i samotného vývoja ústrednej protagonistky, ale napokon v podstate ide len o môj čisto subjektívny dojem, ako totiž asi vnímam toto dané spracovanie.•Napriek určitým výhradám na adresu daného filmu, sa stále jedná o pomerne dosť zaujímavý príspevok, ktorý vo mne natrvalo zanecháva hlbokú stopu; presne tak: Vývoj udalostí & vzťahov, so mnou postupne celkom zamával, ako vari už dlho nie...

Film o tom, že lásku možno nájsť aj vo veľmi pokročilom veku. No takto na papieri to neznie bohvieako lákavo, ale tou formou, akou je nakrútený, to nemá absolútne chybu. Dvaja sedemdesiatnici ( ktorí na svoj vek vôbec nevyzerajú) sa bavia spolu bezprostredne a otvorene , lebo dosiahli vek, kedy už majú všetko vpaži a sú úprimní a hraví ako malé deti. Veľmi príjemný film so sympatickou dvojkou v hlavnej úlohe.

Komedie? Díky třem vtipným momentům? Nebo snad díky tomu morbidnímu závěru? Nejsem žádná kopretina, černý a absurdní humor jsem až doteď považoval za "můj šálek kávy", ovšem tento film se (mou optikou) vydává mnohem dál... až na hranici nepříjemného thrilleru. Jedna věc je sledovat starou paní, která se rozhodne zatočit se samotou, druhá je celkové vyznění tohoto filmu. Pokud Můj oblíbený dort, nějaká osamělá seniorka uvidí, tak se raději rovnou oběsí na půdě. Ostatním divákům to může připadat dost utahané, ale mě osobně pomalejší tempo nevadilo...nesledujeme závody F1, ale spíš Shneck rallye. Osamělých starých lidí valem přibývá nejen u nás, ale po celém světě. Statistika od strýca Googla:V České republice tvoří lidé ve věku 65 a více let zhruba jednu pětinu celkové populace (k roku 2024), což představuje přes 2 miliony lidí. Na světě žije podle aktuálních demografických trendů a odhadů přes 1 miliarda lidí starších 60 let. Tento počet rychle roste, přičemž poprvé v historii je již více seniorů starších 64 let než dětí do pěti let.Je tedy dobře, že se tímto tématem někdo zaobírá. Ale že zrovna takhle? První půle byla vcelku v pohodě, zaujaly mě některé detaily ze života běžných Íránců, nevadilo mi ani křepčení staříků,civilní výkon obou herců byl skvělý, ale postupem času bylo víc a víc zřejmé, že tvůrci nemají postavu Mahin rádi. Díky koprodukci s evropskými zeměmi to tak asi není, ale působí to na mě, jakoby na sebe vzali úlohu mravnostní policie a rozhodli se starochům v Íránu ukázat, že takhle tedy ne. Překvapuje mě, jak vysoká hodnocení tady jsou. Jakoby se někteří diváci ostýchali dát festivalovému filmu horší hodnocení. Za tu fuj pointu slabé 3*.62%

Irán, Mahin spomína na minulosť: "Vtedy sme mali krásne šaty s výstrihom a vysoké opätky, nie hidžáby a tenisky ako dnes. Zatýkanie kvôli odhaleným prameňom vlasov, to pred revolúciou nebolo."Dnes vedie s priateľkami len debaty o chorobách a jej rovesníci o tom, či budú mať pri dnešnej inflácii dosť peňazí na slušný hrob. 70-ročná Mahin sa rozhodne niečo na tomto stereotype zmeniť a zbalí sympatického taxikára. Rozhovor dvoch opustených ľudí plynie veľmi prirodzene a ja mám pocit, že tento pekný večer už nemôže nič narušiť.....

Romeo a Julie na konci listopadu. Zatímco cyničtí a hloupí lidé tleskají, že Izrael bombarduje zlý Írán, v Íránu žijí lidé, takže to je jako by někdo bombardoval komunistické Československo. A ti lidé, navzdory režimu, který je ve dne v noci může sankcionovat za sebemenší prohřešek, a navzdory věku (obě hlavní postavy jsou sedmdesátileté), hledají lidskou blízkost. A prokazují neskutečnou odvahu tváří v tvář režimu a stáří. Tak jako tvůrčí tým, který čelil kvůli filmu persekucím.   Mahin je 30 let vdova, její děti žijí v zahraničí a jí utíká život, svět a kamarádské vztahy mezi prsty v kulisách represivního režimu. Přesto to nevzdává a vezme příležitost do vlastních rukou, a nakonec neváhá a „sbalí“ stejně starého taxikáře Faramaze, rozvedeného starého mládence. Oba ožijí a stráví nezapomenutelnou noc, kdy není na co čekat. We can be heroes, just for one day… Jen s tím koncem, který opravdu láme žánr a srdce, si nevím rady a dávám o hvězdičku méně. Nevím, zda poselstvím bylo, že má smysl riskovat, i kdyby pro jeden večer, nebo naopak morální soud, že když vezmete osud do vlastních rukou, můžete splakat nad výdělkem. Možná si pro srovnání pustím toho Högera a Medřickou.